Podruhé v kariéře slaví postup do Premier League, ale ještě nemá jistotu, zda v elitní soutěži zakotví. Tomáš Kalas pomohl Fulhamu k velkému úspěchu jako hráč hostující z Chelsea, kde má smlouvu až do června 2021. Kam povedou kroky českého reprezentačního obránce po kempu v Rakousku a následné dovolené? „Teď to má v rukách Fulham, jak se rozhodne,“ prohlásil 25letý obránce.
Jaké byly oslavy postupu do Premier League?
„Bylo to nádherné už na hřišti po finále s Aston Villou. Tam jsme slavili celý klub společně, později už jsme byli rozdělení na hráče, zaměstnance a tak dále. Každopádně běhat po hřišti s medailí na krku a pohárem v ruce byl asi nejhezčí zážitek z celých oslav.“
Existuje lepší pocit, než slavit postup do Premier League před vyprodaným Wembley?
„Pokud bychom hráli ten zápas doma, přišel by plný stadion, to znamená okolo 23 tisíc našich diváků, zbytek by byli hosté. Takhle se ve Wembley od nás vešlo 38 tisíc plus rodiny a další známí, takže bylo na stadionu něco přes 40 tisíc těch, co nás podporovali. Když jsme to zvládli, šlo o ohromný zážitek.“
Bylo pro vás těžké naskočit do zápasu a bránit těsné vedení 1:0?
„Měl jsem jediný úkol - nedostat gól a ubránit všechno, co oni vytvoří. Jakmile jsem se dostal k balonu, mohl jsem ho bezmyšlenkovitě křápnout dopředu. To bylo to jednodušší. Ale jít tam jako střídající hráč a jen bránit pod tlakem samozřejmě není ideální. Ale zvládli jsme to, Aston Villa si na konci zápasu mohla vytvořit ještě větší nápor, ale my jsme jim to nedovolili. Nebylo to nic hrozného.“
Ve Fulhamu vám končí hostování z Chelsea. Už jste stihl řešit budoucnost?
„Fakt nevím, co se stane. Zaúkoloval jsem agenty, ať to zkusí vyjednat, co nejrychleji to půjde. Ať to pak neřešíme v půlce nebo ke konci přípravy. Pokud bych měl jít někam jinam, raději bych začal celou přípravu s týmem, naskakovat do rozjeté přípravy jako nový hráč není ideální.“
Jaké máte možnosti?
„Chelsea, nebo Fulham. Existuje dohoda, že Fulham mě při postupu do Premier League musí koupit, nebo zaplatit zpětně za celé hostování, něco takového tam je. Teď to má v rukách Fulham, jak se rozhodne.“
Kdybyste si měl vybrat – návrat do Chelsea, nebo pokračovat ve Fulhamu?
„Na to je těžké odpovědět. Když řeknu Fulham, budou naštvaní fanoušci Chelsea, když řeknu Chelsea, budou naštvaní fanoušci Fulhamu. Samozřejmě bych se chtěl konečně někde usadit. Sedm z osmi let profesionální kariéry jsem strávil na hostování. Pokud by mě koupil Fulham, asi by se mi ulevilo.“
Na reprezentaci se vymlouvat nemůžu
Zaregistroval jste, že si vás chce Fulham nechat jako kmenového hráče?
„Chtěli mě i po první sezoně a skončilo to hostováním, takže sám nevím. Nemyslím si, že by trenér přišel za hráčem a řekl, já tě budu chtít koupit na příští sezonu. To jsem tam od nikoho neslyšel. Já jen můžu doufat, aby to dopadlo tak, že někde zůstanu s tím, že tam můžu odehrát víc než jednu, dvě sezony na hostování.“
Víte vůbec, v jakém klubu se máte hlásit po dovolené?
„Je ještě brzy dělat nějaké rozhodnutí. Ale co vím, tak 2. července se mám hlásit na Chelsea. Ve Fulhamu bych se musel hlásit ve stejný den, tady rozdíl není.“
Jste teď nejblíž možnosti pravidelně nastupovat v Premier League?
„Asi to tak je. V době, kdy jsme postoupili s Middlesbrough, jsem spoléhal na to, že mě koupí. Strávil jsem tam rok a půl, všichni se mnou byli spokojení, měl jsem to tam rád. Nakonec to nedopadlo. Takže bych teď nerad na něco spoléhal, abych nebyl zklamaný stejně, jako před dvěma lety. Podruhé jsem postoupil do Premier League, bylo by fajn si v ní pořádně zahrát a ne skončit u těch dvou zápasů.“
Proč jste na jaře vypadl ze sestavy?
„Je srandovní sledovat komentáře některých lidí na sociálních sítích, kteří rádi ‚podporují‘ hráče v zahraničí. Jakmile je vidí na lavičce, dají jim to sežrat. Ale to je jedno, Na podzim jsem hrál všechno, až do konce února víceméně také. Pak jsem se zranil, těsně před odjezdem s reprezentací na turnaj do Číny se dal do pořádku a pak se měl vrátit zpátky do sestavy.“
Jenže od té doby jste byl prakticky pořád na lavičce…
„Na klub jsem přijel až ve středu na trénink, hrálo se už v pátek. Trenér měl dalšího stopera na očích celý týden, takže hrál on. Vyhrálo se, je nepsané pravidlo, že vítězná sestava se nemění, takže ji nevyměnil. Pak se vyhrálo znovu a už to jelo, prakticky až do konce sezony. V takovém případě je těžké do sestavy sahat. Rozuměl jsem tomu, jediné, co jsem mohl dělat, bylo pořádně trénovat a být připravený, když mě bude třeba. Několikrát jsem naskočil, myslím, že jsem si odehrál svoje. O tom je fotbal, teď začne nová sezona, na základě té minulé to trenér asi stavět nebude. Pokud zůstanu ve Fulhamu, bude všechno záležet na přípravě. Nepředpokládám, že vydržíme v Premier League 23 zápasů bez prohry.“
Nelitoval jste, že jste s reprezentací do Číny jezdil?
„A co bych řekl trenérovi? Že nechci reprezentovat? Na to ještě věk nemám, jestli chci, nebo nechci jezdit. Reprezentovat zemi, odkud pocházím, má být čest. Na to se vymlouvat nemůžu. Bylo to nešťastné, ale dal jsem tam první gól za národní tým, ten mi nikdo neodepíše. Bylo by rouhání říct, že lituju, že jsem tam jel. I když jsem na základě toho možná ztratil místo v sestavě.“
