Daridovo loučení i poděkování: Přemlouvali mě, ať hraju dál
Těsně před jednatřicátými narozeninami, po 76 zápasech a deseti letech v reprezentaci, řekl národnímu týmu sbohem. Pro Vladímíra Daridu nešlo o jednoduchou volbu, ale čas pro rodinu rozhodl. V pátek v Edenu před zápasem s Walesem (2:2) se s mužstvem oficiálně rozloučil. „Moc jsem si to užil. Jsem rád, že tohle pro mě kluci a asociace připravili,“ reagoval pro Sport den poté, co v Edenu poslouchal zasloužený potlesk zaplněného stadionu.
Darida patří k nejlepším českým hráčům uplynulé dekády, ne náhodou se už osm let drží v elitní německé soutěži. Západní sousedi říkají drobnému záložníkovi „Plíce bundesligy,“ ve statistice naběhaných kilometrů za zápas láme rekordy. Ve chvíli, kdy národní tým bojuje s početnou marodkou, by se jeho schopnosti sakra hodily.
Nebylo pro vás zvláštní, když jste sledoval, jak si hráči oblékají dresy, zatímco vy na zápas jdete v civilu?
„Samozřejmě. Tohle byl trošku jiný pocit, než když jsem sledoval ty předchozí české zářijové zápasy proti Belgii, Bělorusku a Ukrajině v televizi. Teď jsem byl blízko hřiště, viděl kluky při rozcvičce. Bylo to pro mě hodně nostalgické, na reprezentační zápasy v Edenu mám krásné vzpomínky. Nebylo úplně lehké udržet emoce.“
Neptali se vás bývalí parťáci, kde jste nechal kopačky, že potřebují pomoct na hřišti?
(smích) „Nejen kluci, ale i maséři a fyzioterapeuti. Říkali, že mají spousty zraněných, což bohužel někdy na říjnových a listopadových srazech bývá. Povídali, že bych se jim hodil.“
Nenastal při pohledu na zaplněný Eden moment, kdy jste ukončení reprezentační kariéry trošku zalitoval?
„Ne, ne. Ani v pátek mě tohle nenapadlo.“
Co jste od hráčů a asociace dostal?
„Od asociace dres a obraz, co od kluků, to si nechám pro sebe.“ (úsměv)
Jak berete remízu s Walesem?
„Za týmem jsem šel po zápase do kabiny, poděkovat jim za dárek, co jsem od kluků dostal. Bylo z nich cítit zklamání, hlavně z toho, že výsledek nedopadl tak, jak chtěli. Je to pro kvalifikaci komplikace, ale já pořád věřím, že se bude rozhodovat až v baráži. Tam bude nejdůležitější, aby do ní šli dobře připravení a aby to zvládli.“
