Mezi novináře v pražském NH Hotelu nakráčel společně s gólmanem Vítězslavem Jarošem. Adam Gabriel (22) patří mezi nastupující generaci hráčů, mezi pět mladíků, kteří od Ivana Haška obdrželi premiérovou nominaci. Krajní obránce nebo křídlo pracuje na výkonnostním vzestupu trošku stranou zájmu v dánském Midtjyllandu. V dresu ambiciózního klubu pravidelně hraje a navíc aktuálně vede ligu. „Nominace mě přímo zaskočila,“ pustil se do vyprávění.
Jak vypadal první trénink pod Ivanem Haškem?
„Nakousli už jsme trošku taktiky, částečně obrannou fázi, ale nic převratného a speciálního jsme nedělali. Nějací hráči včetně mě za sebou měli cestování ze svého klubu, věnujeme se ještě generaci. Opřeme se do toho až zítra.“
Zapůsobil na vás nový trenér?
„Určitě klidným dojmem. Slyšel jsem na něj samé pozitivní věci. Je to člověk na správném místě. Ale všichni víme, že je to o výsledcích. Snad se nám je podaří dělat.“
Překvapila vás první nominace do reprezentačního áčka?
„Přímo mě to zaskočilo, nikdo se mnou intenzivně v kontaktu nebyl. O to je to příjemnější. Prošel jsem si přes Vánoce obdobím, kdy jsem měl zranění kolene. Navíc pořád jsem v Dánsku nový. Najde se určitě hodně lidí, co jsou z mé nominace překvapení stejně jako já. Věřím, že to má opodstatnění. Kdo mě sleduje dlouhodobě, vidí, že se posouvám. Snad takhle budu pokračovat.“
Měl jste nějaké signály, že vaše povolání přijde?
„Informace jsem měl fakt strohé. Od našeho vedoucího mužstva Michala Černého jsem dostal pouze otázku, jestli jsem připravený letět v tolik a tolik a tím to haslo. Klasicky jsem to odkýval. V den oznámení nominace mi pak volali trenéři, že v ní budu. A pak se mi to definitivně potvrdilo v nějakém příspěvku na Instagramu.“
Vnímáte, že se do národního týmu dostává hodně mladších hráčů z vaší generace?
„Určitě. S některými kluky jsem byl v létě na EURO v Gruzii, kdyby k tomu turnaji nedošlo, možná vám tady ani teď neodpovídám. Za mě je to v pozitivním slova smyslu odvážná nominace. Zaskočilo mě to a líbí se mi to. Když se nám sraz povede úspěšně, bude to velká vzpruha a energie pro hráče do budoucna.
Jak se vyvíjí sezona v Midtjyllandu?
„Jsem jednoznačně spokojený. Vedeme dánskou ligu, to je velký úspěch. Midtjylland není až tak věhlasný klub, ale z Hradce je to velký skok. Když jsem viděl zázemí a proinvestované peníze do hráčů i věcí okolo, člověk si uvědomí, že ten, kdo klub platí, nemá hluboko do kapsy, nebojí se do toho šlápnout a dělat sebevědomé kroky. Jako tým máme ty nejvyšší ambice a zatím se nám daří.“
Co vás po přestupu nejvíc zaskočilo?
„První dva měsíce jsem byl docela vykulený. Dánská liga je specifická, kvalita jednotlivců a jejich technická vyspělost je někde jinde, než u hráčů v české lize. Musel jsem se naladit na nový rytmus a sžít se s tím. Zároveň jsem si ponechal i něco svého. Zatím většinou hraju, trenéři jsou spokojení. Samozřejmě pořád mám obrovský prostor se zlepšovat. Nicméně spoluhráči v Dánsku jsou trošku jinde, než v Hradci.“
S jakými ambicemi jste přijel na nároďák?
„Budu šťastný i za pět minut na hřišti, je to něco, co už mi nikdo nevezme. Byl jsem šťastný už z toho, že jsem dostal pozvánku, dalším krokem je dostat aspoň minutu na hřišti.“
Motivuje vás možná účast na EURO?
„Vždycky jsem realista a kariéru beru po krůčcích. Když se ohlédnu zpět, nedávno jsem se plácal v béčku Sparty, pak šel do Hradce, do Midtjyllandu a teď tady sedím s vámi. Navíc máme Vláďu Coufala, který ať se stalo, co se stalo, pořád má kvalitu a to se nezapře. Tým na EURO se bude skládat podle kvalit.“
Jste připravený hlídat v pátek proti Norsku Erlinga Haalanda?
„Musím si to umět představit, když se to může stát. (úsměv). Jsem tady na srazu pár hodin, snažím se od trenéra a od kluků co nejvíc pochytit. Většina se mezi sebou zná, někteří přijeli ze stejného týmu. Já jsem trošku odtržený i od sparťanů, nemám s nimi tolik společných zážitků. Potřebuju se do týmu infiltrovat, pak to bude fungovat i na hřišti.“
