AKTUALIZOVÁNO. Nebojí se mluvit otevřeně. Luděk Bukač na seminářích ve světě poznává, že český hokej přestává konkurenci strašit. „Ztrácíme respekt,“ říká.
Po Králově triumfu na půdě APK zaznívají hlasy, že právě Bukač může být vhodnou alternativou coby protikandidát plzeňského šéfa. Hokejová legenda na to zatím neslyší.
Přestože je mu 73 let, má zdravé názory a mozek mu pracuje na plné obrátky. Bukač zná důkladně hokejové prostředí, to české i světové. O poznání méně Tomáše Krále, uvažovaného nového šéfa svazu.
Bukač má za to, že tak důležitou pozici by po omylu s Vratislavem Kulhánkem měla konečně dělat hokejová osobnost. A má i své tipy. Kučera, Reichel, Dopita…
* Co ve vás vyvolává jméno Tomáš Král?
„Jak se ukázalo, pan Král je vyvoleným mužem APK. Ta si ho zvolila, měla k tomu svůj důvod, bylo tam i nějaké zákulisí... Funkce předsedy svazu neznamená pouze řízení profesionálního hokeje. Svaz je sdružení, které shromažďuje asi pět tisíc hráčů, organizované mládeže a další hokejisty z menších oddílů. A v této oblasti pan Král nemůže být známou osobností.“
* Máte tedy z této volby negativní dojem? A je vůbec zásadní, kdo svaz vede, když za nitky tahají mocnější lidé v zákulisí?
„Považuji to za velmi zásadní. V organizovaném světě je vedení podstatné, protože udává směr, kterým se jde. Na ústředních pozicích však musejí být uznávané osobnosti a velmi známé tváře, které organizaci dobře reprezentují.“
* Tomáš Král vám do takové kategorie zapadá?
„K tomu se těžko mohu vyjadřovat. Pan Král je člověk, se kterým jsem prakticky nepřišel do styku.“
* Odcházející svazový předseda Kulhánek přišel do českého hokeje z automobilky, jeho možný nástupce je advokátem. Není chybou, že v čele svazu nestane uznávaná hokejová osobnost, nebo aspoň skutečný odborník z hokejového prostředí?
„Ano, je to prob l é m . Český hokej by měl řídit člověk, jenž je dokonalým znalcem tohoto prostředí. A je jedno, zda jste advokát či ekonom. Ale to prostředí musíte mít v malíku, vycházet z něj.“
* Tomáš Král s extraligovou Plzní spíš sčítá neúspěchy. Sám pak tvrdí, že by se po svém zvolení nerad pouštěl do odborných věcí. Na ty by si sehnal kompetentní lidi. Není to alarmující vyjádření?
„Chápu, že to může vzbuzovat určité obavy, protože poslední příklad je jistým varováním. Pan Kulhánek přišel do čela svazu z industriálního byznysu, nebyl znalcem hokeje a v hnutí byl poté znám hlavně tím, že o to, čemu velí, neprojevuje vůbec žádný zájem.“
* Pokud byste byl požádán o přijmutí kandidatury na svazového šéfa, šel byste do toho?
„Nešel. Když ta možnost a podmínky byly, moje jméno bylo zmiňováno, ale nakonec k ničemu nedošlo. Přestože jsem se v minulosti svým vlivem výrazně přičinil o to, že v čele svazu stanul Karel Gut. Bohužel jsme dali přednost předsedovi, který hokeji nedokázal vtisknout platformu podobnou těm ve Švédsku, Finsku, nemluvě o Kanadě.“
* A pokud vás někdo z osmi stovek členů svazu požádá o kandidaturu?
„Tady nejde ani tak o chuť, ale především o můj věk. Uvědomuji si, že jsem jím handicapován. Já si totiž dovedu představit, jak ohromné úsilí si žádá modernizace a restrukturalizace hokejového svazu. A nyní už nejsem ochoten věnovat sto procent svého času budování něčeho, co už bylo vybudováno a už zase neexistuje.“
* Co tím máte přesně na mysli?
„Fakt, že český hokej byl kdysi naším rodinným stříbrem. Dřív byla naše výchova předností před světem, kdežto dnes trpí. V důsledku toho se stáváme těžko konkurenceschopní.“
* Proč k tomu došlo?
„Špatně jsme si vyložili pojem slova svoboda. Nepochopili jsme, co bylo zapotřebí zkomercionalizovat, a co už ne. Z našeho hokeje vymizely pojmy jako srdce, dobrovolnost, nadšení, bezplatná pomoc. V českém hokeji je řízená pouze její profesionální složka, vše ostatní nám mizí. Naštěstí se ještě můžeme opřít o profesionály z NHL. Ti slyší skoro na každé zavolání. Ale co nevidět tomu tak nemusí být. Pokud vás vychovává cizina, hlas domova logicky slábne.“
* Napadá vás, jak restartovat český hokej?
„Tak především programem rozvoje mládeže. A protože žijeme v komerčním světě, musíme budovat logo ČESKÝ HOKEJ. A prodávat ho na všech úrovních. V Kanadě mají svoji světovou NHL, ale logo tamní federace Hockey Canada znamená mnohem víc. Tam musí dělat mladí, schopní lidé se znalostí jazyků. Prostě úplně jiná krevní skupina lidí než ta současná. Třetí věcí je efekt reprezentace.“
* Netřeba pochybovat o tom, že když nové vedení nezačne programově pracovat s mladými, síla českého hokeje bude dále zeslabovat...
„Jistě, mládež je číslo jedna. Najdeme kupu věcí ke spravení. Přestupní a soutěžní řády, odchody hráčů do ciziny, školení trenérů... Jde o širokou škálu věcí, co musí projít modernizací. V poslední době to běží samospádem, ve stejných kolejích. Žádné nové trendy, nic. Svět se mění, získávají se nové poznatky o lidském těle, ale využití v našem hokeji? Žádné. Proto náš hokej začíná zaostávat za světem. Proč nemáme v čelných funkcích bývalé hráče NHL, schopné lidi, co poznali, jak to chodí ve světě?“
* Kdo vás napadá?
„Třeba Franta Kučera a další kluci z téhle generace. Reichel, Dopita. Jsou mladí, umí jazyky, jsou známí. Ti by měli automaticky dostat zelenou a jít do funkcí. To jsou hoši, co by si měli uvědomit nutnost změn v hokeji, sebrat odvahu a jít do toho.“
* Je otázkou, zda by se jim do toho chtělo.
„Nepochybuji, že by je to nepotěšilo. Svaz však pracuje v intencích hluboko zakořeněných „minulostí.“
* Do vedoucích složek českého hokeje nechcete. Jaká tedy je a bude vaše role, čistě pozorovatelská?
„Jsem u hokeje, ale jako nezávislý člověk. Zato plně vytížený a naprosto spokojený. Se synem děláme hokejovou školu, prakticky nepřetržitě od roku 1991. Hlásí se nám různí trenéři, abychom jim sdělili svoje know how. Jezdíme po světě, jsme zváni do severní Ameriky na semináře. Právě tam poznávám, jak jde dopředu světový hokej.“
* Jaké názory ve světě získáváte na současný český hokej? Nemluví se o uvadající reputaci?
„Svět se nás přestává bát. Ztrácíme respekt, hlas, slovo. Dřív jsme něco řekli a mělo to váhu. Dnes už to neplatí.“
