Bílek: Nebudu loutka, rozhodovat budu já

Národ se dál vehementně pře o to, jestli je Michal Bílek tím pravým hlavním koučem české reprezentace, nebo nikoli. „Věřím, že jsem,“ říká subtilní chlapík s maskou bručouna.

Malou kancelář na pražském Strahově ještě nestihl zabydlet. Na prázdném stole má jen notebook, před ním papírek s pár poznámkami. Jinak nic, co by připomínalo, že teď je tu doma Michal Bílek. Na zabydlení nemá čas.

„Blíží se rychle turnaj v Dubaji, už dáváme dohromady předběžnou nominaci. Kromě několika hráčů už jsem téměř se všemi mluvil,“ líčí kouč. „Michale, ve čtyři tě budu potřebovat na poradu,“ houkne na něj Ivan Hašek ze dveří, které propojují úřady obou. Teď však začíná hodinka vyhrazená pro rozhovor s deníkem Sport.

Hlavní trenér fotbalové reprezentace patří mezi nejsledovanější lidi v republice. Už jste si na tuhle pozici zvykl?
„Tak zvykl...Po odchodu ze Sparty jsem se už delší dobu neobjevoval tolik na titulních stránkách novin, takže si na to pomalu zvykám.“

S jakými reakcemi na vaše jmenování jste se setkal?
„Lidi kolem mě mi gratulovali. Dostal jsem hodně blahopřejných esemesek.“

Otevíralo se u Bílků šampaňské?
„Ne, ne, ne. Rodina mi fandí, proto logicky měla radost, že budu trenérem. Ale já jsem byl ještě v jedenáct večer v televizi. Takže nebylo nic.“

Mluvil jste o pozitivních reakcích. Našla se nějaká i z opačného ranku?
„Jako že by mi napsal anonymní fanoušek?“

Třeba.
„Ne, to ne. Že na to nemám, to jsem četl z novin. Ale že bych dostával podobné esemesky nebo maily, to ne.“

Co reakce obyčejných lidí, když jdete po ulici?
„Zájem lidí je o mě evidentně větší než předtím. Hlavně když jdu na fotbal. Třeba když jsem teď byl na zápase Sparty s Bohemians Praha.“

Už se vám snažili někteří radit?
„Ne, to ne.“

Neodvážili se, nebo kvůli tomu, že máte nepřístupný výraz?
„Já ho mám nepřístupný, ale na tiskových konferencích. Ne proto, že bych proti vám (novinářům) něco měl, to v žádném případě. Ale když je tisková konference, snažím se soustředit. Necítím důvod k uvolněnosti. Třeba to je moje chyba, protože pak navenek působím jako člověk, který je nepřístupný a má vyloženě jen jednu nálepku - nálepku bručouna. Myslím, že bručoun nejsem. A kamarádi, kteří mě znají, to vědí. Budu na tom asi muset pracovat, abych i pro veřejnost byl přijatelnější.“

Když vás někdo potká na stadionu, tak tedy nevidí bručouna?
„Ne. Ale prostřednictvím tiskových konferencí asi bručouna vidí. Když se pak na sebe zpětně dívám, tak přiznávám, že působím hodně nepřístupným dojmem.“

Fanoušci i experti se každopádně rozdělili na dva tábory. Jedni vaše povýšení schvalují, druzí nikoli. Položil jste si vy sám, když jste zvažoval, jestli Haškovu nabídku přijmout či ne, otázku: Mám na to už teď?
„Kdybych nebyl přesvědčený, že na to mám, tak jsem Ivanovi řekl, že se na to necítím. Ale věřím si! Věřím, že jsem připravený, abych tuhle roli zvládl. Počítal jsem, že názory na moje jmenování budou kladné i negativní. Jediný trenér, který je pro všechny fanoušky přijatelný a má velkou podporu, je Ivan Hašek. Ten se však hodlá věnovat povinnostem předsedy. I kdyby dostal přednost někdo jiný, pochybnosti by tu byly stejně.“

Vadí vám hodně tyto pochybnosti?
„Už jsem říkal na tiskovce po svém jmenování, že mi to neubírá elán ani sílu. Spíš naopak, opravdu se na to těším. Že dáme do kupy mužstvo, které bude dosahovat lepších výsledků.“

Je pro vás výzva, abyste všem pochybovačům dokázal: Jsem dobrý trenér?
„Takhle nepřemýšlím. Nechci nikomu nic dokazovat. Přemýšlím jen o tom, aby tým byl vyvážený a měl kvalitu.“

Z čeho pramení tato vaše víra shrnutá do sloganu: Já to dokážu!?
„Tak z čeho... Věřím si, že jsem schopen dát dohromady tým, který pošlape. Myslím si, bez nějaké skromnosti, že se mi to všude, kde jsem byl, povedlo. Že jsme úspěšní byli.“

Nemálo lidí o tom pochybuje. Čím jste si to podle vás vysloužil?
„Nevím. Když si proberu angažmá, tak je vidím jako úspěšná. Ve Spartě jsme během dvou let získali tři trofeje, jednou jsme skončili druzí. To jsou přece úspěchy. Rovněž v Blšanech, kde jsme dvakrát bez peněz zachránili nejvyšší soutěž, i když to veřejností nebylo tak vnímáno. Práce mě tam hrozně bavila. Blšany mi otevřely cestu dál. Možná jsme znovu u toho mého výrazu. Nebo u toho, že tolik nediskutuju v televizi.“

Nepromítlo se do nedůvěry k vaší osobě to, že jste se Spartou nezářil na evropské scéně?
„I to je možné. Ale když vezmete úspěchy českých týmů v posledních letech v evropských pohárech, tak je nenajdete nikde, nejen ve Spartě. Ale těch bodů, které mi mohly ublížit, je asi víc. Neúspěch na mezinárodní scéně mezi ně patří jednoznačně.“

Když si to zpětně proberete, proč jste nebyl na Letné úspěšný na mezinárodní úrovni? Nyní se totiž lidé ptají: Bude úspěšný v kvalifi kaci EURO 2010, když to nedokázal v Poháru UEFA?
„Nedařilo se tolik nikomu. Slavia pronikla jednou do Ligy mistrů, kde taky neudělala velké věci. Sparta hrála pod mým vedením dvakrát skupinu Poháru UEFA a nepostoupila dál. Jedním z hlavních důvodů bylo, že jsme nezvládli domácí zápasy.“

Čtěte více:
Trenér Bílek: Baroš má problém »
Hašek: Bílek musí nastolit kázeň »
Baroš a spol.: Zapíjeli žal až do rána! »
Crouch ukázal Barošovi, jak se omlouvá profesionál »

Dobrá, ale proč jste je nezvládali?
„Je těžké hledat příčiny. Kádr možná nebyl tak silný. Ale skupiny byly hratelné a měli jsme z nich postoupit. Jediný výprask jsme dostali v Belgii ve Waregemu, kde jsme prohráli 0:3. To bylo velmi špatné. V jiných zápasech jsme vyloženě nevybouchli. Ale důležité momenty jsme nezvládli.“

Šéf Sparty Daniel Křetínský tehdy řekl: „Kádr mohl odehrát lepší utkání.“ Tím naznačil, že jste z mužstva nedokázal vyždímat maximum. Souhlasíte?
„Kádr na to, abychom postoupili během těch dvou let ze skupin, jsme měli. Ve Waregemu jsme jednoznačně neměli prohrát. Ano, v mezinárodním fotbale jsme měli být se Spartou daleko úspěšnější, s tím souhlasím.“

Přišel jste na kloub tomu, co za tím bylo? Dospěl jste k nějakému společnému jmenovateli, nebo k tomu, že za to mohly jednotlivosti? Například marodka před utkáním s Curychem.
„Nechci to svalovat na marodku. I když samozřejmě, kdybychom tohle utkání zvládli, mohlo být všechno jiné. Vyhráli jsme v Toulouse. Hráli jsme vyrovnané utkání v Leverkusenu, kde jsme podlehli 0:1. Je ale pravda, že zápas s Curychem byl klíčový. A marodka nahrála tomu, že jsme to utkání nezvládli.“

Opravdu jste nenašel hlubší příčiny? Že by třeba hra vašeho týmu nebyla mezinárodně konkurenceschopná.
„Nebudu teď hodnotit něco, co bylo před dvěma lety. To už je pryč. Zajímá mě budoucnost.“



Vaše startovní pozice do ní se podobá té, kterou měl Petr Rada. Také jemu mnozí nevěřili. Jste na tom lépe?
„Tím si hlavu nezatěžuji. Ani i když jsou třeba reakce na moje jmenování ze sedmdesáti procent negativní. Nepřemýšlím o tom. Soustředím se na to, abych vybral kvalitní hráče a dal dohromady tým, který by hrál tak, aby měl výsledky. Aby lidi bavil a chodili na fotbal.“

Trenér Rada o sobě v rozhovoru pro jiná média poté, co převzal „velení“ nad reprezentací, prohlásil: „Jsem pes, který nekouše.“ Jak byste se charakterizoval vy?
„Strašně nerad o sobě mluvím. Už jsem řekl, že nejsem bručoun, jak mohu leckomu připadat, protože o mně tak píší novináři. A přiznávám, že když jsem viděl svůj výraz na tiskovce, tak musím souhlasit, že je kamenný.“

Dobrá. Ale jaký jste trenér? Co vyznáváte? Jaké máte priority?
„Nejsem trenér pouze bič. Jednám podle citu. Chci, aby to hráče i bavilo. Na druhé straně, když se něco řekne, chci, aby se to dodržovalo. A vyžaduji to! Když ne, jsem schopen tvrdě zakročit.“

To říkal ale i Rada. „Disciplína na prvním místě,“ opakoval. Když však skončilo po nočním fl ámu pár hráčů, tak se mu tenhle výrok bumerangem vrátil. De facto se jím zesměšnil. Jak je to s vaším pojetím disciplíny?
„Bez disciplíny nebudeme dosahovat dobrých výsledků. Nechci říkat, že to je bod jedna nebo deset. Ale jsou prostě body, které musíte dodržovat. Ať už jde o herní disciplínu, disciplínu ve vztahu k rozhodčím, že bychom dostávali zbytečně žluté karty a pak by hráči chyběli, nebo disciplínu mimo fotbalový život. Toto všechno musí fotbalista beze zbytku dodržovat. Pokud tomu tak nebude, dělali bychom si zbytečně jen problémy. Ano, disciplína je nezbytná. Samozřejmě kromě všeho jiného.“

Jste schopen o tom nejen takhle mluvit, ale v případě nutnosti i tvrdě zasáhnout?
„Jsem. Věci, jako je třeba nějaký fl ám, se nesmí tolerovat. Ať se jedná o kohokoli!“

Jaká byla kázeň v reprezentaci v závěru kvalifi kace, když jste dělal asistenta Ivanu Haškovi?
„Měl jsem dobrý pocit, atmosféra mě překvapila. Jak hráči přistupovali k tréninku, s jakou chutí jezdili na srazy, to vše na mě zapůsobilo kladně.“

Platilo to celkově i o Milanu Barošovi?
„Co máte na mysli?“

Objevily se spekulace, že se nadále nechoval mimo trávník jako vzorný reprezentant. Že si během srazu při kvalifi kačním dvojutkání s Polskem a Severním Irskem měl odskočit v osobním volnu do hospody...
„To jsou jen spekulace.“

Na ně se neptáme. Ptáme se na to, jak se vám jevil?
„Milan se mi jevil jako všichni ostatní. Samozřejmě spekulace, že mělo po utkání s Polskem k něčemu dojít, jsou. Ale nic konkrétního, nic hmatatelného není.“

Byl po všech stránkách příkladem pro ostatní?
„Co se týče zápasů, vyvinul velké úsilí, abychom vyhráli. Proti Severnímu Irsku dostal zbytečnou žlutou kartu za protesty, čehož se nemůžeme dopouštět. A co se týče mimofotbalového života... To se pořád jakoby točíme kolem té neděle a já o ničem nevím.“

Nový trenér národního týmu. • Pavel Mazáč - SPORT

Nezpozoroval jste tedy na jeho chování něco neakceptovatelného?
„To ne. Ale zase na druhou stranu, když už jsme u Milana, tak v minulosti se stávaly některé věci, které jsou špatné a nesmějí se opakovat.“

Veřejnost ho vnímá jako problémového hráče. Někdo ho obhajuje, že bez něj to nejde a ať si ve volném čase dělá, co chce. Jiní říkají, že rozbíjí mančaft a už by ho nezvali. Váš soud?
„Milan Baroš je vynikající hráč, vždyť dal 38 gólů. Pořád má mužstvu co dát, ale musí se chovat stejně jako všichni ostatní hráči. To znamená bez problémů mimo hřiště. Bez toho, že by byl vyfocen v nějakých novinách, jak se vrací z restaurace. Nikomu se nebude nic promíjet. Ale to platí pro všechny jako pro celek. Ani velkým osobnostem se nic nebude promíjet.“

I vy jste však o Barošovi mluvil v televizní debatě...
(skočí do řeči) „Dostal jsem otázku na něj. A říkal jsem totéž. Že Milan Baroš je výborný fotbalista, ale v mimofotbalovém životě měl párkrát problémy.“

Takže jste shrnoval spíš jeho minulost a ne dobu, kterou jste s ním zažil v reprezentaci?
„Ano, minulost. S tím, že jestliže se vyrojily spekulace, že po zápase s Polskem něco bylo, tak už to je špatně. Ale nemám v ruce žádný důkaz, že se událo něco, za co by měl být potrestaný. Kdyby tomu tak bylo, byl by potrestaný.“

Mluvil jste už s ním o tom? Už jste obtelefonovával reprezentanty?
„Ne. Je jedním z mála hráčů, s nimiž jsem ještě nemluvil. Volal jsem mu, ale zatím jsme se nespojili. “

Zopakujete mu to, co jste řekl nyní?
„Samozřejmě.“

Spousta lidí už Barošovi nevěří, že se může mimo hřiště změnit. Vy ano?
„Záleží jen na něm. Budu s ním mluvit po telefonu a budu s ním chtít mluvit osobně. A tam si řekneme jasně, co se bude dodržovat. Pokud by tomu tak nebylo, tak se tvrdě zakročí. Ale opakuji: to neplatí jen pro Milana, ale pro všechny. Nechci, by to vypadalo jako vyhrožování. Jsou však prostě věci, které se musí plnit.“

Poslušnost ovšem sliboval všem vašim předchůdcům. Ale skutek byl pak jiný. Neříkáte si: Pozor, na něj?!
„Stanovím pravidla. Kdo je poruší, ponese následky.“

Jaké?
„Budou tvrdé postihy, které můžou skončit až vyřazením z kádru.“

Je „chytlavějších“ hráčů v kádru více?
„Z devadesáti osmi procent je tohle mužstvo složeno z hráčů, kteří podobné problémy nemají. Ano, Milan Baroš patří mezi hráče, kteří mají občas úlety. A ty se nesmí stávat.“

Myslíte, že Baroš pochopil, že by se měl chovat mimo trávník jinak?
„Ukázal, že je to hráč mimořádných kvalit. V utkání na Slovensku přinesl oživení, v zápase se San Marinem to vzal na sebe. Po téhle stránce není nejmenší problém. A nebyl ani co se týče dalších věcí. Teď se vyrojily určité spekulace, což je samo o sobě hrozně špatně.“

Nevadí vám, že odmítá rozhovory? Naposledy po zápase se Severním Irskem.
„Chceme zlepšit i tohle. Vstřícnost hráčů musí být jiná. Bez ohledu na to, jestli se vyhraje nebo prohraje. Veřejnost potřebujeme. Chceme, aby nám zase lidi začali fandit a chodili na nás. A fanoušci chtějí slyšet názory hráčů.“

Předzápasový trénink na Tehelném poli • Michal Beránek (Sport)

Nechceme malovat čerta na zeď, ale co kdyby se potvrdily spekulace o Barošově opětovné neprofesionalitě. Jaký by byl trest? Rejstřík jeho prohřešků už je bohatý.
„Řešil bych to až v době, kdyby se spekulace potvrdily. Teď nechci používat nějaké silné výrazy, co by bylo kdyby.“

Zkraje tohoto týdne oznámil, že zvažuje konec reprezentační kariéry Radek Kováč. Tvrdil, že důvody řekne nejprve vám. Už se tak stalo?
„Kováč je další hráč, se kterým jsem ještě nemluvil. Byť jsem mu volal. Ale trošku mě to překvapilo, protože bych očekával, že to sdělí nejdříve mně. Ale budu s ním mluvit a budu jeho rozhodnutí respektovat. Přemlouvat ho nebudu.“

Jedním z prvních kroků, které jste v nové funkci učinil, byl výběr asistenta Františka Komňackého, který však zároveň nadále povede Jablonec. Není to nesystémové?
„V tomhle nevidím problém. Jsme domluveni, že pokud bude potřeba a závazky v Jablonci mu to dovolí, vyrazí i ven. Já jsem hlavně rád, že na nabídku kývnul. Má zkušenosti, zdravé názory a úspěchy.“

Kdy jste si ho vyhlédl?
„Známe se delší dobu, sleduji jeho práci. V době, kdy mi Ivan oznámil, že bych se m o h l stát hlavním trenérem, už jsem o něm uvažoval.“

Měl jste ve výběru spolupracovníků volnou ruku?
„Naprosto.“

Vy jste se naopak při výběru těšil plné podpoře svazového předsedy Ivana Haška, s nímž jste velký kamarád. Co to pro vás znamená?
„Ivan se vyjádřil, že za mnou bude stát. Taková podpora mě těší.“

S vámi i padne, když nebudete mít úspěch.
„To se nedá nic dělat. Vzal na sebe určité riziko a s tím do toho oba jdeme.“

Budete s ním nominace, přípravu, taktiku konzultovat? Jistě jste zaslechl i vy poznámku: Bílek bude Haškovou loutkou.
„Ne, ne, ne. Nikdy bych do toho nešel, kdybych měl být nějakou loutkou. Že bych jen vykonával něčí pokyny. Že to s ním budu konzultovat, že s ním budu o všem debatovat, stejně jako se svými asistenty, to je jednoznačné a vcelku pochopitelné. Ale konečné rozhodování musí být na mně.“

A Hašek vás pak bude jako šéf hnát k odpovědnosti.
„To je v pořádku.“

Jako asistent jste mu mohl říkat své připomínky?
„Naopak je chtěl vědět. A různili jsme se, do střetu jsme ale nikdy nešli. A konečné rozhodnutí měl samozřejmě on.“

Jste beran, když si něco vezmete do hlavy?
„Jsem. Když si dám do hlavy nějakou myšlenku, jdu za ní. Někdy mi to přináší i problémy. Ale nevadí mi to. Mám svoji hlavu a je to správné.“

Bylo správné, když jste oznámil ve Spartě ještě před koncem ligové soutěže, v níž tým stále hrál o špičku tabulky, že po sezoně končíte? Jak se na to díváte s odstupem času?
„Myšlenku skončit ve Spartě jsem měl už delší dobu. Nepřišla až po porážkách s Brnem a s Ostravou. Po Ostravě jsem to však vyhlásil. S odstupem času musím přiznat, že to nebylo nejšťastnější rozhodnutí. Měl jsem vydržet až do konce ročníku. Jinak na Spartu vzpomínám jen v dobrém, kromě nevydařeného vystoupení na evropské scéně. Byl jsem u jejího největšího úspěchu za posledních sedmnáct let, tedy u doublu.“

Michal Bílek • Michal Beránek

Podařilo se vám „zkrotit“ Řepku, když se teď budete pokoušet „zkrotit“ Baroše? Zvenku to vypadalo, že ne.
„Pamatuji se, že před utkáním s Brnem se psalo: Řepka se změnil, má reprezentační formu. Už se přemýšlelo o jeho návratu do národního mužstva, protože fazonu měl výbornou. A najednou výbuch! Tomáš během jedné sezony udělal dva průšvihy a na veřejnost to působí tak, že jsem Řepku neukočíroval. Může to tak vypadat. Ale jinak v kabině, v tréninku s ním nebyl jediný problém. Neměli jsme jediný konfl ikt.“

Při dotazech na něj jste ovšem reagoval tenkrát hodně podrážděně.
„Když jsem se pak viděl ze záznamu, tak vím, že to z mé strany nebylo dobré. Poučil jsem se. Angažmá ve Spartě bylo i v tomto ohledu velkou školou. Vím, že tak už nemůžu vystupovat.