Šéf Jablonce Miroslav Pelta: Nejsem svatý, ale makám jako cvok!

Jeho kancelář na jabloneckém stadionu je plná trofejí a cenných relikvií. Miroslav Pelta sbíral úspěchy jako vedoucí národního týmu na EURO 1996, generální ředitel Sparty nebo majitel Jablonce. Teď si však vytkl smělejší cíl – řídit český fotbal. „Myslím, že mu mám co dát. Na funkci předsedy jsem dozrál,“ tvrdí Pelta.

Přesto jste dlouho váhal. Proč?
„Sedíme teď na půdě jabloneckého klubu a ten bych musel opustit. Přitom jsem člověk, který má rád v neděli zápas. Když prohraju, jsem pak celý týden špatný. Bojím se, jestli by mi tohle na svazu nescházelo. Je to tam samá schůze, mítink.“

Za Jabloncem stojíte už dvacet let. Není vám líto, že se teď klubu budete muset vzdát?
„Musím být férový a nalít si čistého vína. Své akcie bych převedl na občanské sdružení a odstoupil bych ze statutárních funkcí. Ale nebudu lhát, Jablonec bych nemohl nechat ladem, musel bych na něj dál dohlédnout. Jen bych na to měl daleko méně času.“

Takže by to bylo spíš jen formální předáni moci.
„Takhle bych to neřekl. Ale musíme si uvědomit, že i kdybych chtěl ty akcie prodat, kupce bych stejně nenašel. Neexistuje. Fotbal není výdělečný byznys, vždyť každý rok utrácíme víc, než jsme schopni sehnat.“

Jakého předsedu vlastně potřebuje český fotbal?
„Takového, který bude mít nejen důvěru veřejnosti, ale bude hlavně pracovitý a stmelí celé hnutí. Druhá věc je reprezentace jako výkladní skříň českého fotbalu. Na to se musí nový předseda zaměřit.“

Pelta kandiduje na předsedu FAČR • Michal Beránek SportZapadáte do takové představy?
„Moje síla je v tom, že znám většinu lidí ve fotbale osobně, protože se v něm pohybuju dvacet let. Navíc znám skoro všechny hráče z národního týmu – buď jsem je kupoval, nebo prodával ve Spartě. Navíc vím, jak shánět peníze.“

Věříte, že máte ve volbách šanci?
„Objíždím delegáty a nějaký pocit mám. Jedna věc je, jakou mi slíbí podporu, druhá věc, jak pak budou v tajných volbách hlasovat. Spíš mě překvapilo, že ti lidé ve mně vidí úplně někoho jiného. Když mě poznají osobně, většinou jsou překvapení.“

Proč?
„Média ze mě dělají velkého mafiána a oni pak při osobním styku zjistí, že jsem vlastně úplně obyčejný kluk. Říkám, že jsem kluk ulice, který má pouliční vejšku.“

Faktem je, že favoritem voleb je Jindřich Rajchl. Vy na porážky zvyklý nejste, že?
„Nezažil jsem ještě ani jednou volby, ve kterých bych prohrál. Ve fotbale i politice. Ale fakt je, že teď jsem měl krátký čas na přípravu. I kdyby to nevyšlo, stejně budu v budoucnu usilovat o nějakou významnější funkci.“

Rajchla podporuje i vlivný šéf Plzeňského krajského svazu Roman Berbr. Tušíte, proč se přiklonil právě na jeho stranu?
„Myslím, že spolupracovali už v minulých volbách, jsou v kontaktu dlouhodobě. Jindra je místopředseda za Čechy a už v minulosti potřeboval podporu Romana Berbra, protože to je člověk, ať se to někomu líbí nebo ne, který má ve volbách velký vliv.“

Zneklidňuje vás to? Berbr o sobě rád tvrdí, že volby vyhraje ten, koho podpoří.
„Tohle beru trošku s rezervou. Každý se snažíme získat nějakou podporu. Já si myslím, že mám zase výrazně větší podporu v první a druhé lize, v profesionálním fotbale. Ale musím říct, že mou pozici to ztěžuje.“

Máte taky takového volebního manažera?
„Ne, já nemám žadnou PR agenturu, ani manažera. Já jsem živel. Lidé mě znají, s každým jednám. Většího dělníka ve fotbale nezmám. Makám od rána do večera. I Roman Berbr ve Sportu řekl, že máká hodně, ale že já jsem větší pracant.“

Nerupnou vám z toho v pátek nervy?
„Ne. Chci vyhrát, protože jsem ješitný, ale buď to v pátek dopadne dobře, nebo ne, a pak mám ještě klub. V tom případě bych jel s Jabloncem do Plzně a zase bych se nervoval. Obě varianty jsou pro mě dobré. (směje se) Manželka si samozřejmě přeje variantu bé a i různí kámoši mi pořád říkají: Neblázni, pojď s náma na golf. A já na to: Ne, já makám jako cvok.“

Počkejte, post předsedy ale bude spíš dřina než čest.
„Nehledám práci, já ji mám fůry. Dělat předsedu v takovém ovzduší nedůvěry a nevraživosti bude oběť, ohromná dřina. Makat na plný úvazek, přemýšlet, kde vzít nové peníze, přemlouvat lidi v hnutí. Ale vyhrát bych to chtěl, jinak bych tady teď s vámi neseděl.“

Miroslav Pelta při rozhovoru • Michal Beránek SPORTOstře se proti vám vymezil majitel Plzně Tomáš Paclík. Ublížilo vám to?
„Často se mnou komunikoval, říkal mi, že si mě váží, že jsem odborník a že jen se mnou se chce radit. Takže mě ta jeho slova šokovala. Ale s odstupem času vidím, že je to součást volební kampaně. Myslím, že mi to nakonec ani neublížilo.“

Proč Paclík tolik usiluje o to, abyste nevyhrál?
„Pan Paclík je ve fotbale krátce. Různí lidé mu říkají různé věci a on si to spojil tak, že já jsem Sparta, že pro ně dělám něco v zákulisí. Pan Paclík byl přitom zvyklý Spartu porážet, a když teď zjistil, že na ni v tabulce ztrácí, trošku podlehl emocím a z toho vznikly ty nešťastné kroky jako byla výměna komise rozhodčích.“

Paclík vás také nazval starým kádrem. Cítíte, že ani sedm let po korupční aféře není vaše jméno úplně rehabilitované?
„Korupční aféra rozbila vztahy v českém fotbale. Nikdo z nás, kdo se v tom prostředí pohybuje, nemá svatozář. Někdo trest dostal, jiný ne a zavládla nedůvěra: kdo, koho, jak, proč. Čistota v profesionálních soutěžích je na vysoké úrovni. Nechci říct, že bych dal za všechny ruku do ohně, ale osobně z toho mám dobrý pocit.“

I sám za sebe?
„Nebyl jsem obviněn ani odsouzený, takže nejsem pod tlakem, že bych měl nějaký škraloup. Říkám, že jsem si tu aféru odpracoval. Zlehčuju to tím, ale zároveň myslím, že je to pravda. Prokázal jsem na všech úrovních, že fotbal je můj život a že se mu věnuju dvacet čtyři hodin denně.“

Proslavila vás věta o „cinklém jaru“. Vrací se vám stále jako bumerang?
„Ne. Tedy když to nevzpomenete vy novináři. Je to i o tom, že ne všichni přejou druhému úspěch. Ze všech funkcionářů na území České republiky mám s odstupem času největší úspěchy, má práce je nezpochybnitelná. Se mnou se těžko bojuje, jde do konfrontace, takže jediná možnost je říct nějakou dezinformaci. Tomu se neumím bránit. Já tak pracovat nechci. Kdybych chtěl, tak na mého kandidáta vytáhnu taková spojení s kým, kdo, jak, že by ho z toho bolela hlava. Ale takový já nejsem.“

Sice jste nebyl nikdy obviněný ani potrestaný, ale na druhou stranu se říká, že nikdo v českém fotbale nemá čisté svědomí. Platí to i o vás?
„Každý využíváme svého vlivu – někdo politického, jiný finančního nebo vztahového. A každý jsme se za tu dobu, co jsme ve fotbale, chovali někdy neeticky. Kdybych řekl, že jsem svatý, tak bych lhal. Ale to neznamená, že bychom někoho podplatili.“    

Traduje se, že existují ještě nezveřejněné odposlechy, se kterými se dokonce kšeftuje. Nemůže na vás někdo vytáhnout ještě něco nového?
„Za ty roky jsem už slyšel o různých cédéčkách. Kdyby je někdo měl, už to máte v novinách, které by se vám díky tomu dobře prodávaly. Protože i dnes by to bylo zajímavé. (směje se) Lidé vyprávějí blbosti. Kdybych se něčeho bál, do voleb bych se nepřihlásil, protože teď jako kandidát na předsedu jsem vystaven veřejné kontrole. To je jasné.“

Kdybyste šel do kostela, z jakého největšího fotbalového hříchu byste se tam vyzpovídal?
„Ten si nechám pro sebe, ale samozřejmě ho v hlavě mám. Jen musím férově přiznat, že jsem se nechoval vždy stoprocentně eticky. Jsem taky člověk, který v neděli rád vyhrává.“

Nabídl jste, nebo dal jste někdy úplatek ve fotbale?
„Je vám jasné, že vám musím říct, že ne? Přece se teď neudám. Říct týden před volbami, že jsem někoho podplatil, to by asi nebyla správná cesta. Ale byly situace, kdy nešlo o peníze a člověk zneužil svého vlivu. V tom jsme všichni stejní, že se snažíme svůj vliv prosadit – Bayern Mnichov, Barcelona, všechny velké kluby. A já přestože jsem v malém klubu, jsem významný funkcionář.“

Říká te, že jste si „cinklé jaro“ odpracoval. Změnil se za těch sedm let Miroslav Pelta?
„Určitě. Měl jsem nějaké ideály o lidech a celém hnutí, ale teď už to vidím realisticky. Přesto mám fotbal rád a kdyby mi někdo řekl, že v něm nemůžu být, byl by to pro mě největší trest. A mohl bych mít peněz, kolik bych chtěl.“