Temešvár dovedl do kvalifikace Ligy mistrů, místo toho však kvůli dluhům následoval pád do druhé ligy. Ta už se obejde bez něj. Český kouč Dušan Uhrin mladší totiž v polovině tohoto týdne v celku rumunského vicemistra skončil. „Dohodli jsme se na rozvázaní smlouvy. Dál už to nešlo,“ konstatoval po návratu do Prahy.
Proč to už dál nešlo?
„Fotbal je v Rumunsku obrovský fenomén a když denně čtete, kdo z vašeho mužstva odejde, není to ideální. Hráči sice trénovali normálně, ale v téhle atmosféře se nejde úplně koncentrovat na práci. Natož aby se něco tvořilo. Poslední týden prodal dva hráče, ještě chce prodat tři. Celkově jich odešlo už asi patnáct.“
Jaká byl rozchod? Poklidný, nebo takzvaně italský?
„Rozešli jsme se v pohodě. Ještě krátce před odletem do Čech jsem mluvil s majitelem klubu, protože přijel do Temešváru jednat s představiteli města. Rozloučili jsme se jako přátelé. Třeba by mi i zachoval nadstandardní finanční podmínky, které mně i hráčům vytvářel, ale nemělo to cenu. Proto jsem skončil.“
Co bude s klubem dál?
„To nikdo neví. Klub prohrál spor u mezinárodní sportovní arbitráže, čímž byl definitivně stvrzený nejen sestup do druhé ligy, ale i tříletý zákaz působení v evropských pohárech. Jenže to ještě nemusí být konec. Pořád se řeší spousta věcí i ohledně třetí ligy. Stále se polemizuje, že příští sezonu by mohla být nutná profesionální licence i pro druhou rumunskou ligu. A kdyby tomu tak bylo, šel by Temešvár až do třetí ligy.“
Jak se k tomu všemu staví fanoušci?
„Bouří se, stávkují. Proti federaci, která rozhodla o neudělení licence, proti klubovému vedení. Nedávno jich přišlo na demonstraci na deset tisíc! Pomalu se však se vším smiřují. Určitě ale chtějí rychlý návrat do nejvyšší soutěže.“
Kdy jste zaregistroval, že se klub řítí do takových problémů?
„Zhruba kolem 10. června. Klub rychle sháněl doklady na licenci. Tři týdny předtím jsme sice licenci dostali, ale někdo se na poslední chvíli ozval s dluhem a Temešvár už na to nestačil reagovat. A tak začal okamžitě shánět podklady pro UEFA. Jenže marně.“
Komu hlavně klub dlužil?
„Jiným klubům. Všechno vzniklo dluhem vůči Benfice Lisabon. Ale dluhy byly i jinde. Přesně to nevím, k pravdě se člověk nedostane.“
Jak vy osobně hodnotíte půlroční angažmá?
„Chtěli jsme být mistrem, což se nepodařilo. Skončili jsme druzí. Ale jinak jsme předváděli rychlý útočný fotbal. První Galati mělo výhodu v tom, že jedno utkání na jaře vyhrál kontumačně. Kdyby ne, mohli jsme být před vzájemným zápasem před nimi o bod a nemuseli jsme u nich hrát na vítězství, ale na remízu a možná by všechno dopadlo jinak. Takhle jsme tam totiž museli vyhrát, proto jsme za stavu 1:1 hrozně riskovali, no a oni nás z brejku potrestali. Předcházela tomu však dětinská chyba.“
Co budete teď dělat?
„Nevím, všechno je teprve čerstvé. Ani jsem nic ještě nehledal. Ale jsem připravený okamžitě někam naskočit. Jsem čerstvý, dokonce jsem si i teď v přípravě vyzkoušel některé nové věci, protože jsem do středy normálně s Temešvárem trénoval. A docela se mi osvědčily. Jedno ale vím jistě: bez fotbalu bych zešílel (směje se).“
