Odmítl bojovat o smlouvu na Žižkově a radši odjel na třídenní testy do druholigového Brna. Včera absolvoval Václav Koloušek se Švancarou a spol. první trénink. Po pěti letech v nejvyšší rakouské soutěži je pětatřicetiletý záložník rád, že se mu rýsuje slušné angažmá. Jeho cílem je pomoci Zbrojovce i sobě. „Balon mi nikdy nevadil,“ věří, že na zkoušce uspěje.
Sobotní duel v Sokolově se Václava Kolouška, jenž po minulé sezoně skončil ve Wiener Neustadtu, nejspíš týkat nebude. „Když se dohodneme, možná si sednu na lavičku,“ odhaduje bývalý reprezentant a mistr ligy s Libercem i se Spartou. S vedením Zbrojovky je předběžně domluvený na půlročním působení, měl by podepsat kontrakt jako amatér.
Není pod vaši úroveň, že vás druholigové Brno pozvalo na zkoušku?
„Chtěli vidět, jak po pěti letech vypadám a jestli jsem schopný se rozběhnout…(směje se) V dnešní době to tak chodí, je mi pětatřicet let. Zájem byl oboustranný. Čekal jsem na něco v Rakousku, ale je to tam složité. Ve druhé lize jsou povoleni v každém klubu jen tři cizinci a mě limituje věk. Do nižší soutěže se mi ještě nechtělo. Takže jsem čekal a v úterý se ozval Ríša Dostálek (sportovní manažer Zbrojovky – pozn. aut.). Už jsem nechtěl trénovat sám.“
Jak vám to šlo včera s týmem?
„Mám vesměs pozitivní pocity. Je vidět, že kluci jsou po dvou porážkách trošku skleslí, ale chtějí pracovat. Je třeba začít od toho nejzákladnějšího, což je bojovnost, nasazení. Co se týká mě, v Sokolově spíš ještě nenastoupím. Skoro nikoho tady neznám jménem, asi by nebylo vhodné, kdybych hned hrál. Měl bych být v Brně na podzim jako amatér, aby nebyla ani jedna strana ničím vázaná. Oni pomůžou mně a doufám, že svou kvalitou i já jim. Na podmínkách jsme rámcově domluvení, tohle angažmá není o penězích. Jde o vzájemnou výpomoc.“
Koho jste vůbec v klubu znal?
„Asistenta Marka Zúbka z jedenadvacítky, Došana (Tomáše Doška) ze Slavie. Pak Švanciho (Petra Švancaru) jako protihráče. Když byl Mercedes ve Slavii, já jsem působil ve Spartě. Jednou jsme se potkali na diskotéce.“
Mělo by vám to spolu na hřišti klapat, ne?
„Když bude běhat, tak jo. (úsměv) Hlavně se Švanci musí dát do kupy zdravotně. Jak říkal trenér Csaplár: Pravda leží vždycky na hřišti. Já taky neběhám jako ve dvaceti, to musí mladí kluci pochopit. V tom věku jsem taky běhal pro jiné.“
Proč jste dal Brnu přednost před prvoligovým Žižkovem?
„Mluvil jsem přímo s trenérem Viktorky Martinem Pulpitem. Známe se z Itálie, kam často jezdil na stáže za Zdeňkem Zemanem. Zavolal mi, dal mi nabídku, ať přijedu a začnu s týmem trénovat. Nechci se nikoho dotknout, ale necítil jsem to jako nejlepší řešení.“
Kvůli dluhům klubu vůči hráčům?
(přemýšlí) „Prostě jsem to neviděl jako optimální. Nechci to rozebírat. Normálně jsme se pobavili a já jsem řekl: Hele, uvidím, zavolám ti, jestli se stavím nebo ne. To bylo všechno. I Milan Fukal musel jet nejprve do Hradce trénovat a odehrát nějaký zápas, než mu nabídli smlouvu. A to hrál bundesligu, v rakouském Kapfenbergu dělal kapitána. V podstatě na žádnou zkoušku chodit nemusel. Ale tak to dneska funguje, hráčů je na trhu plno.“
Trápí vás to?
„Mám pocit, že u nás už víc rozhoduje to, kolik vám musí klub měsíčně vyplatit, než výkon na hřišti. Šlo to někam, kde by to asi být nemělo. Je to smutný, ale kolikrát mi přijde rakouská liga fotbalovější než česká. Trošku jsme zaspali. Dřív si každý myslel, že může v Rakousku hrát do čtyřiceti. To už není pravda. Tomáši Junovi je nějakých sedmadvacet, je střelec a taky to má v Austrii těžké.“
Proč jste nepokračoval ve Wiener Neustadtu?
„Začali dávat šanci mladým, navíc mi končila smlouva. Byl jsem pak týden na zkoušce v LASK Linec, hráli jsme přípravu proti Budějovicím. Nakonec to ztroskotalo na penězích, nedomluvili jsme se na podmínkách. Klub na tom není po finanční stránce dobře. O tom by mohl povídat Peťa Lukáš (obránce Teplic – pozn. aut.), kterému LASK dluží několik výplat. Nedá se hrát za to, že přijdete, obléknete dres a nic víc.“
Nastupoval jste na jaře pravidelně?
„Ne, naskakoval jsem jako střídající. Třeba jsme ve středu vyhráli v Linci 3:2, přihrál jsem na dva góly, kouč mě pochválil a v sobotu jsem zase seděl. Hodinu před utkáním za mnou kouč přišel, zeptal se, jestli jsem v pohodě. Odpověděl jsem, že jo. Co jsem mu na to měl říct? Tohle jsem ve svém věku neměl zapotřebí. Změnil jsem se, už nejsem konfliktní typ. Nechtěl jsem dělat v mančaftu zle, věděl jsem, že tam stejně skončím. Se svou rolí jsem byl smířený.“
Jak jste přes léto trénoval?
„Měl jsem štěstí, že jsem se mohl připravovat v Lindabrunnu. To je takový rakouský Nymburk, kde máte pro přípravu všechno. Se šéfem centra se znám, pustil mě do sauny, na hřiště, do posilovny. Ale není to samozřejmě takové jako s týmem.“
Co když vám trenér Wagner oznámí, že vás chce v sobotu postavit do základu?
„Tak mu řeknu, že jsem hrál o čtvrt na jedenáct dopoledne naposledy za Duklu v Karlových Varech. (smích) Myslím, že to stejně nehrozí. Trenér je taky rozumný.“
| VÁCLAV KOLOUŠEK |
| Narozen: 13. dubna 1976 Post: záložník Kariéra: Mladá Boleslav (1993–1994), Dukla Praha (1994–1995), Příbram (1995–1996), Salernitana (Itálie, 1997–1999), Fermana (Itálie, 1999– 2000), Sparta (2000–2001), Liberec (2001–2002), Salernitana (2002), Liberec (2003), Slavia (2004–2005), Příbram (2005), Wacker Innsbruck (Rak., 2006–2008), Wiener Neustadt (Rak., 2008–2011), Zbrojovka Brno (2011–?) Bilance v nejvyšší soutěži: 109 zápasů/20 gólů Reprezentace: 5 zápasů/1 gól Zajímavost: v květnu 2004 během působení ve Slavii u něj lékaři diagnostikovali akutní leukemii, už v listopadu téhož roku Koloušek oznámil vyléčení a návrat k fotbalu. |
