Trenéři se nemají měnit, Michal Bílek je schopný kluk, řešil bych to jinak. To tvrdí bývalý boss českého fotbalu František Chvalovský v exkluzivním rozhovoru pro páteční Sport Magazín, jediném za poslední roky. Co si myslí o Pavlu Vrbovi, v čem se diví Spartě a proč chválí Romana Berbra?
Nemáte pocit, že si český fotbal hodně věcí pokazí sám? Třeba reprezentace za éry Michala Bílka, naposledy kluby v pohárech…
„Věčné odsuzování Bílka není na místě, svou práci si udělal. Když se jelo z Polska, Pelta říkal, že je to obrovský úspěch. A během chvíle to bylo zapomenuto. Ano, svaz má právo vyměnit trenéra. Ale zase jsme u stejné otázky. Michal Bílek je schopný kluk, který nabral obrovské penzum zkušeností – a najednou ho nikdo nepotřebuje. Není to divné? Vždyť by to vše mohl vracet fotbalu jiným způsobem a hodně by se mu ještě vyplatil. Neměl špatné výsledky. Úspěch a tragédii ve sportu odlišuje malilinký kousíček. Podívejte se na zápas s Nizozemskem a zkrat jeho beka. Kolik scházelo, aby míč skončil na rohu? Pět centimetrů? Všichni by se třeba na Vrbu po prohře s Amerikou dívali jinak. Ale je dobře, že to tak dopadlo.“
Jak na vás působila anabáze s vyreklamováním Pavla Vrby z Plzně?
„Šéf svazu Pelta má své představy a právo zvolit si svůj tým. Nese za to odpovědnost, tak proč ne. Vrba je jeden z nejtalentovanějších trenérů, které český fotbal měl a má. Ukázal, že je člověk na svém místě, je miláčkem národa. Peltova volba byla správná, což je dobře. Já bych se třeba zachoval jinak, ale respektuju a uznávám jeho volbu.“
Jak byste se zachoval?
„Trenéři se nemají měnit, případně až když skončí jejich funkční období. Za mě by k situaci s Vrbou vůbec nedošlo. Já jsem se držel Dušana Uhrina. Pozor, to je pro mě nezapomenutelný člověk, mimořádný, férový a korektní. A v českém fotbale nedoceněný! Pořád se mluví o úspěchu v Portugalsku 2004, ale že jsme byli druzí v Anglii, to už se trochu zapomíná. Přitom jsme byli ještě výš. Pomohli jsme klukům k angažmá v zahraničí, oni nám to pak vrátili. Takže když se dnes s Uhrinem potkám, a potkám se s ním rád, máme si co říct. Omlouvá se mi za to, že se v roce 1997 unáhlil po Konfederačním poháru FIFA s odchodem. Samozřejmě, že jsme třeba i udělali chybu v nominaci, ale on stvořil první národní tým České republiky. Pak přišel Pepa Chovanec, kterého považuju za velkého odborníka a mám k němu obrovskou důvěru. Myslím si, že kdyby mě nezavřeli, tak by neskončil.“
Česko ale tehdy přišlo o mistrovství světa 2002 v Japonsku a Koreji.
„Čeští sportovci historicky dělali obrovské úspěchy, kdykoli se dostali do Japonska. Jsem si jistý, že bychom byli úspěšní i na světovém šampionátu v roce 2002. Bohužel k tomu ale nedošlo, nastal velký převrat, přišel Brückner. Nic proti němu, je velký profesor fotbalu, o tom se nemusíme přesvědčovat. I jeho bych pak ale nechal u reprezentace co nejdéle. Dobře, odešel do Rakouska, byla to pro něho určitá satisfakce. Ale pak měl být vybrán trenér, který by nároďák držel zase šest, osm nebo deset let. A ten nepřišel.“
Když jste zmínil Karla Brücknera, to nikdy nebyl váš favorit, že?
„My jsme se až tolik, jak bych řekl, neužili. Přitáhl jsem ho do jedenadvacítky, ale záhy si utrhl achilovku. A k obrovskému úspěchu, zlatu na mistrovství Evropy, tým táhl Míra Beránek. Brückner dělal asistenta Chovancovi, spolu s Ivanem Haškem si ho přáli. Že prý potřebují staršího trenéra, který rozdává zkušenosti. A já jsem to respektoval. Když přešel k áčku, už jsem u toho nebyl.“
O čem taky František Chvalovský mluvil:
Kde se rozhodčí pomstili Spartě?
V čem měl štěstí Pavel Vrba?
Proč lituje, že neměl ve štábu Romana Berbra?
Co dělal posledních třináct let?
Kompletní rozhovor najdete v pátečním Sport Magazínu
Dále čtěte ve Sport Magazínu
Téma: Lionel Messi
Uniklo z facebooku: Vladimír Růžička
Vysoká hra Zdeňka Haníka: Chvála lenosti
Infografika: Světová rallye WRC
Můj první gól: David Hubáček
