Jak se choval Berbr u soudu: mlčení, fotka ukázala nezvyklé gesto
Bylo krátce před devátou hodinou, do okrové budovy okresního soudu v Plzni právě vstoupil Roman Berbr se svými dvěma právními zástupci. Lehce zarostlý, s tváří pokerového hráče, ani na chvíli nedal znát jakékoliv emoce.
Před začátkem procesu postával pouze v přítomnosti právníků, jen občas s nimi prohodil pár slov. V jednací místnosti se usadil na krátkou lavici po levé ruce soudce Vladimíra Žáka.
Garde mu dělali další hlavní aktéři případu Tomáš Grímm, Michal Káník a Roman Rogoz. Málem se vedle sebe nevešli.
Paradoxní bylo, že hned vedle Berbra se usadil Grímm, který jako jediný v přípravném řízení vypovídal. Vůbec se nebavili, v jednu chvíli ale fotograf Sportu zachytil moment, kdy měl Bebr položenou pěst na Grímmově stehně.
Během procedurálních záležitostí si pak bývalý druhý místopředseda svazu vyměnil několik vět pouze s Káníkem.
Berbr během celého pondělního dne seděl nezúčastněně, hovořili za něj právníci. Po skončení prvního přelíčení ještě pohovořil s dalším obžalovaným Martinem Svobodou a za doprovodu právních zástupců odešel. V úterý u soudu poprvé od svého zatčení v říjnu 2020 obsáhleji promluví.
Zprávy ze dne 21. dubna 2023
Soudce Žák teď útočí na Houdka.
Žák: „Kolikrát se vám v kariéře stalo, že nebyla připravená šatna?“
Houdek: „Nikdy.“
Žák: „Kolikrát se vám stalo, že vám funkcionář předal v šatně hotovost?“
Houdek: „Nikdy.“
Žák: „Kolik vás stál oběd?“
Houdek: „Nikde jsem se nestavěl.“
Žák: „A panu Klupákovi jste rozdělil na oběd pět tisíc. To mohl pozvat celou vesnici, ne?“
Houdek: „Nevím. Kluby za obědy utrácely celkem dost peněz.“
Žák se ptá, zda existovalo pravidlo, či ujednání zákazu kontaktu s funkcionáři. A to přesně v letech 2018 a 2019. „Nevybavuji si,“ odpovídá Houdek. Žák následně vzpomíná případ majitele Sparty Daniela Křetínského, který v zápase Sparty s Brnem přišel o poločase do kabiny rozhodčích. „Je z toho haló a létají pokuty,“ nadhazuje soudce Houdkovi.
Jak během utkání probíhala poločasová přestávka? „Vím, jen to, co bylo ve spise, protože jsem s tím byl konfrontován tři roky poté. Rogoz přišel do šatny, okomentoval sporné situace, my mu řekli svůj názor a zase odešel.“
Houdek popisuje, jak to dřív probíhalo. „Bylo běžné, že domácí klub pozval rozhodčí na oběd, setkali jsme se s funkcionáři.“
Soudce Žák nyní projevuje poměrně značnou znalost fotbalových zvyklostí, a to ve chvíli, kdy české poměry Houdek srovnává z mezinárodními. Soudce reaguje. „Pozor, ale v zápasech UEFA se na obědě s rozhodčími setkají obě strany zároveň. Tam je to opravdu společenská událost.“
Teď se ptá soudce Vladimír Žák. Houdek vysvětluje, že za takovou částku (8 tisíc) by nikdy nikdo neovlivnil utkání. „Brali jsme 25 a 15 tisíc za zápas,“ podotýká.
Žák se ptá na Rogoze. „Tykali jsme si. Znal jsem ho deset dvanáct let, vyloženě z fotbalového prostředí.“ Jeho narážky? „Vytvářel tím možná tlak, ale já to chápal jako společenskou komunikaci,“ říká Houdek.
