Jak se choval Berbr u soudu: mlčení, fotka ukázala nezvyklé gesto
Bylo krátce před devátou hodinou, do okrové budovy okresního soudu v Plzni právě vstoupil Roman Berbr se svými dvěma právními zástupci. Lehce zarostlý, s tváří pokerového hráče, ani na chvíli nedal znát jakékoliv emoce.
Před začátkem procesu postával pouze v přítomnosti právníků, jen občas s nimi prohodil pár slov. V jednací místnosti se usadil na krátkou lavici po levé ruce soudce Vladimíra Žáka.
Garde mu dělali další hlavní aktéři případu Tomáš Grímm, Michal Káník a Roman Rogoz. Málem se vedle sebe nevešli.
Paradoxní bylo, že hned vedle Berbra se usadil Grímm, který jako jediný v přípravném řízení vypovídal. Vůbec se nebavili, v jednu chvíli ale fotograf Sportu zachytil moment, kdy měl Bebr položenou pěst na Grímmově stehně.
Během procedurálních záležitostí si pak bývalý druhý místopředseda svazu vyměnil několik vět pouze s Káníkem.
Berbr během celého pondělního dne seděl nezúčastněně, hovořili za něj právníci. Po skončení prvního přelíčení ještě pohovořil s dalším obžalovaným Martinem Svobodou a za doprovodu právních zástupců odešel. V úterý u soudu poprvé od svého zatčení v říjnu 2020 obsáhleji promluví.
Zprávy ze dne 17. května 2023
„Den před zápasem mně kontaktoval pan Berbr.“
Takhle se vyvíjela komunikace:
Dobrý den Cihlář. Zdravím vás
DIRIGENT_00_UL: je klid?
C: nikdo mi nevolal
DIRIGENT_00_UL: budeš postupovat do ligy... kdyby si se chtěl splést.. já vím co tam.. jak to vypadá.. jo.. kdyby si se chtěl splést pro domácí, tak ty hlasy vyškrtni! Jasný!
C: dobře
DIRIGENT_00_UL: čest
C: mějte se.. nashle
Dirigent 00 je v policejním spisu Šváb přezdíván Roman Berbr.
Nyní se dostává k zápasu Vltavín - Vyšehrad: „Můj výkon byl hodnocený delegátem jako dobrý, stejně jako asistentů. Ani z jednoho týmu jsem nezaznamenal negativní reakce. Uvědomoval jsem si extrémní náročnost utkání, bylo obrovsky sledované, pro rozhodčího je to nejlepší, co ho může potkat. Buď se ukáže, nebo se zjistí, že na to nemá. Proto jsme měl z pozitivního hodnocení obrovskou radost."
„Rozhodcovství pro mě bylo životním stylem. Měl jsem svého fitness trenéra, výživového terapeuta, studoval jsem angličtinu, bez ní v lize nemůžete fungovat, navíc jsem snil o kariéře mezinárodního rozhodčího. A také jsem si platit terapie u psychologa,“ říká Cihlář. Chce tím demonstrovat, že pro něj bylo rozhodcovství všechno a nikdy by neudělal něco, co by jeho kariéru mohlo ohrozit.
Cihlář se brání, prý patnáct let pracoval na tom, aby se posunul mezi profesionální sudí a jeden zápas (onen Vltavín vs. Vyšehrad) na tom nemohl nic změnit. „Moje kariéra skončila poté, co jsem dostal trestní oznámení v souvislosti s výkonem funkce rozhodčího.“
