Ženy ve fotbale: Jako octavie proti superbu

Fotbal není jen mužská záležitost. Baví se jím i ženy. Jenže ať se budou snažit fotbalistky sebevíc, nikdy nedosáhnou na úroveň mužských protějšků.

Schválně, vsadíte při střetu české ženské reprezentace a divizního mužstva na výhru prvně jmenovaného celku? Pokud ano, uděláte s největší pravděpodobností chybu. Tuzemská ženská elita by tento duel zřejmě prohrála…

Ženy se mohou podle odborníků rovnat maximálně s muži okolo patnácti šestnácti let. S kýmkoliv starším už bude něžné pohlaví v nejpopulárnějším sportu zpravidla prohrávat.

„S mladším dorostem jsme schopni sehrát vyrovnané zápasy, pokud ovšem mají kluci kolem osmnácti, už nemáme šanci. Ti chlapci už jsou v podstatě chlapi a my se jim fyzicky nemůžeme rovnat,“ vysvětluje Dušan Žovinec, trenér pražské Sparty a národního týmu žen. „Když jsme se utkali se starším dorostem Sparty, skončilo to naší prohrou 1:8,“ dodává.

Ženy v konfrontaci s muži jednoznačně limituje jejich tělesná schránka. „Jde o odlišný somatotyp. Ženy mají méně svaloviny, jsou zpravidla menší, mají větší podvozek. A také většinou méně krve. To znamená, že mají nižší schopnost transportu kyslíku do svalů. To vše jsou objektivní faktory, které ženy limitují,“ líčí Žovinec.

V praxi to vypadá tak, že pokud se utkají dospělé ženy se sedmnáctiletými hochy, stačí mladíkům ve fotbalovosti a předčí je v taktice. „Techniku a fotbalové myšlení můžeme srovnávat. Tam jsme na tom stejně,“ potvrzuje Blanka Pěničková, ofenzivní záložnice Slavie a české reprezentace. Jenže horší už je to s rychlostí a dynamikou. Tam už nad ženami jasně vítězí jedenáctky osmnáctiletých kluků.

O nic lépe by v podobném porovnání nedopadly ani Brazilky či Němky, tedy absolutní světová špička v ženské kopané. „Brazilky by asi sehrály o něco zajímavější utkání, ale také by dostaly nakopáno i od osmnáctiletých kluků,“ míní Žovinec, podle kterého je absolutně nemožné, aby se nějaká žena dostala tvrdým tréninkem na úroveň mužů. „Pokud někdo tvrdí, že to lze, jedná se jen o marketingový tah.“

Dospělé hráčky se stejně starými fotbalisty už se nedají srovnávat vůbec. „Je to, jako bychom vedle sebe postavili obyčejnou octavii a špičkový superb. Obě auta couvají, jedou, blikají a svítí. Jenže dynamika a motorické možnosti jsou někde jinde,“ přirovnává reprezentační stratég.

I přes to vše lze ovšem v ženském fotbale nalézt řadu pozitiv. „Já bych k mužskému fotbalu nešel nikdy. Ženy mají v hlavě srovnané, čeho chtějí v tomto sportu dosáhnout. Mnohem výrazněji než někteří muži, kteří vydělávají nesčetněkrát víc. Ženská kopaná je v Česku podceňovaná, ale jedná se o živý sport, který jde nahoru,“ uzavírá Žovinec.