Arogantní primadony. Tak zapůsobili na Davida Limberského borci slavného AS Řím, kterým precizně bránící plzeňský výběr otrávil přípravný duel (1:1). Totti a spol. těžce snášeli, že neznámý tým z Česka nepřehrávají o třídu.
„Furt rozhazovali rukama a brečeli u rozhodčího. Jediný Riise mlčel,“ popisuje obránce, který před časem v Itálii působil.
„Bohužel ne. Nedostali jsme se k sobě blíž než na deset metrů. Před utkáním jsme se rozcvičovali, takže jsem neměl čas jej sledovat, jak přichází na lavičku. A během hry jsem byl pořád na druhé straně. První půli jsem hrál zleva, pak zprava. Nejsem takový, že bych za někým chodil a představoval se.“
Určitě by vás ale poznal, ne?
„Myslím, že jo. Říkal jsem si, že když viděl mé jméno v zápise, tak mě třeba zajde pozdravit.“
Se Spallettim jste na trénincích Udine často spolupracoval. Prý jste vytvářeli dvojici při různých cvičeních, když jste byl lichý. Jak to trenérovi šlo?
„V noze to měl neuvěřitelně. Technicky byl lepší než já. A taky než ostatní hráči tehdejšího kádru Udine. Vždyť Spalletti má spoustu startů v Serii A. Bylo to poznat. Neměl akorát fyzičku.“
Jak se za ty roky změnil?
„Přišel mi trošku opálenější. Asi to přehnal se solárkem.“ (smích)
Nepodcenil vás špičkový italský tým?
„Trochu možná jo. Ale rozhodně ten zápas nevypustili. My jsme hodně dobře bránili a byli jsme nebezpeční v brejcích. Na šance jsme určitě vyhráli. Oni hráli tak, že šli v šesti hráčích do útoku a mysleli si, že nás tam umlátí. Jenže my jsme se nedali. Když už jsme za nimi jeli dvě a půl hodiny autobusem, chtěli jsme se ukázat.“
Jak protihráči snášeli nečekaný odpor?
„Od začátku působili hodně arogantně. Furt se jim něco nelíbilo a stěžovali si u rozhodčích. Po každém faulíku se vztekali, rozhazovali rukama. Jediný Riise mlčel. Vůbec se mi jejich chování nelíbilo. Ale myslím, že je můj pocit vůbec neštve.“ (úsměv)
Kolik hráčů Říma jste poznal?
„S klukama sledujeme nejlepší zahraniční ligy, takže většinu. Vždyť nastoupilo osm devět borců ze základu, plus jeden mladý kluk. Když jsme viděli sestavu, zírali jsme, co to proti nám nastoupí za hvězdy. Byli v plné sestavě. Já jsem nejčastěji narážel na Taddeie, často se v mém prostoru pohybovali i Vučinič a Totti.“
Jak hrál slavný Francesco Totti?
„Když měl míč u nohy, bylo vidět, že umí. Ale spíš se po hřišti jen potuloval a čekal na dobrý balon. Že by nás presoval, tak to vůbec. Od Dana Koláře dostal dvakrát přes packy. Dan musel v poločase střídat. Jinak by hrozila nějaká potyčka. Totti si hned stěžoval u rozhodčího a jeho spoluhráči ho v tom podporovali. Přitom to nebyly žádné hrozné zákroky. Sudí pískali výborně, i když to byli Italové.“
V Itálii jste chvíli působil. Využil jste znalosti řeči?
„Jen jsem se rozhodčího asi třikrát ptal, kdy odpíská konec. Odehrál jsem celý zápas, takže jsem toho měl v závěru dost. S protihráči jsem se nebavil. Náš trenér říkal, jak se budou chovat, a nabádal nás, ať se nepouštíme do nějakých diskusí. Myslím, že jsme ho poslechli.“
V rámci rakouského soustředění nastupujete proti samým kvalitním celkům. Kromě AS Řím jste hráli s Maccabi Haifa (1:1), polskou Poznaní (1:3) a na závěr vás dnes čeká německý Bielefeld. Vítáte tuhle konfrontaci?
„Je dobře, že hrajeme proti takovým týmům. S Bielefeldem to bude asi jiné nasazení než proti AS Řím. Němci jsou vlčáci. V Plzni jsou letos docela velké ambice. Trenéři mohou vyzkoušet v těžkých zápasech všechny hráče. Prověří nás to víc, než když porazíme Kotěhůlky 10:0. Takové utkání by nám žádné slabiny neodkrylo. Ale už je to dlouhé. Těším se domů za rodinou.“
