Rozehnal: Vesnici už platit nechci

Jaký je váš názor na systém „solidarity payment“?
„Pokud se to týče klubů, co vás vychovaly a které na tom nejsou z hlediska financí dobře, jako v mém případě Kožušany, tak se na to dívám pozitivně. Nejsou sice na solidarity payment závislé, každá koruna navíc jim ale přijde vhod. Můžou je investovat do areálu a tak. Takže vůbec není špatné, že kluby dostávají za výchovu hráče do určitého věku podíl. Byl jsem v Kožušanech jenom chvíli, ale umožnili mi zde hostovat a hrát. Ale především jsem tam vyrůstal, mám tam rodinu. Jsem moc rád, že peníze jdou i tam.“

Kdy jste se o „solidarity payment“ dozvěděl?
„Začal jsem to registrovat po přestupu do Brugg. Tehdy se to zpětně řešilo a já si uvědomil, že kluby na to mají nárok. Potěšilo mě to.“

Při dalších přestupech už jste si to hlídal?
„Je pravda, že jsem už párkrát přestoupil. A asi víckrát, než by bylo zdrávo. (směje se) Nechci říkat, že jsem si to později hlídal, ale raduji se vždy z toho, že peníze jdou tam, kam by podle mě jít měly.“

O to větší radost z vašich přesunů panuje v Kožušanech, že?
„Nevím, spíš mi přejí úspěch na další štaci. Ale samozřejmě, nebudeme si nic nalhávat, jsou to pro ně určitě velké peníze.“

Jak velké?
„Může to pro ně znamenat zajištění jedné, dvou sezon. Plus nějaké investování do areálu.“

Máte přehled o tom, co Kožušany za „vaše“ finance vybudovaly?
„Brácha tam hraje, táta se v klubu angažuje. Nechci říkat, že je to rodinný klub, mám ale díky mým nejbližším dobré informace. Vím, že vybudovali automatické zavlažování, což je velké plus. Jak investují dál, přesně nevím. Ovšem určitě berou hráče na hostování i na přestupy. Myslím, že s penězi nakládají rozumně.“

Nebýt příspěvků, hrály by Kožušany o soutěž níž?
„Nemyslím, klub fungoval bez problémů i dřív. Soutěž, co nyní hrají (1. A třída), není tak finančně náročná, i když náklady samozřejmě nějaké jsou. Prostě si musejí vydělat sami na sebe nebo přes sponzora. Tyto peníze jim pomůžou udělat něco víc, s čím třeba nepočítali, viz to zavlažování. Troufám si říct, že pokud by peníze za mě neměli, tak by je asi investovali za něco jiného. Ale není to pro ně existenční záležitost. Kožušany budou fungovat i bez solidarity payment.“

Dávají vám v Kožušanech najevo, že si „vašich“ peněz považují? Třeba tím, že máte doživotní permanentku nebo jste zapsán v obecní kronice?
„Ne, v kronice nejsem. (směje se) Ale jak jsem řekl, vyrůstal jsem tam, bydlí tam rodiče, brácha, babička, tety. Nepotřebuji, aby mi to lidé z klubu dávali nějak najevo. Stačí, když to od nich cítím, když se spolu bavíme.“

Při jednom z reprezentačních srazů jste v rámci charitativní akce soutěžili se spoluhráči o finanční prémii, která připadne mateřskému klubu. Prý jste vyhrál.
„Vzpomínám si na to dobře, nakonec jsem to ale nevykopal. Bohužel. Byl jsem hodně blízko. Myslím, že to vyhrál Kovy (Radoslav Kováč).“

Myslíte, že ještě Kožušanům a Olomouci přispějete?
(směje se) „Tak, možná to nebudou rádi slyšet, ale já bych jim rád už nepřispěl. Jsem v Hamburku spokojený, když to takhle bude pokračovat dál, budu jen rád.“

Takže přispějete až po kariéře?
„Přesně tak.“