Vyběhli s Kazaní na jejím ledě. Dlouho drtili úřadující šampiony z Ufy. Popradští Lvi zkrátka pro smích KHL nejsou ani náhodou. Útočník Tomáš Netík si nad nováčkovskou sezonou klubu libuje: „Jako tým můžeme jít proti každému.“ Kritici odvážného projektu jsou silně překvapení.
Sešli se na zelené louce a začali budovat společné dílo. Čechoslováci. Parta z Popradu. Po rozpačitém začátku se mužstvo začíná rozjíždět, od pozic zaručujících play off jej dělí dva body, z posledních šesti zápasů čtyři vyhrálo. „Budeme v tom pokračovat,“ věří Tomáš Netík.
Nepřekvapujete trochu sami sebe? Spíš se od vás čekaly porážky než triumfy nad bohatými kluby.
„Teď to šlape opravdu parádně. Na začátku jsme sice hráli taky dobře, ale prohrávali. Teď vyjedeme na trip a ze čtyř utkání si odvezeme dvě vítězství. To je super. A ještě jsme dost trápili Ufu, kde jsme vedli 3:1 a 5:3, ale bohužel to skončilo 5:6. Zkrátka jsme na začátku zaplatili nováčkovskou daň a teď už se konečně rozjeli.“
Je to pro vás zadostiučinění?
„Pro mě asi jo. Byly názory, že budeme poslední a neporazíme vůbec nikoho. Sami jsme samozřejmě byli zvědaví, jak se nám bude dařit. A teď vidíme, že jsme schopni konkurovat všem. V týmu máme víceméně jenom Čechy a Slováky a hráli jsme s top kluby a se žádným to nebyl debakl. Všechny jsme je potrápili a ukázali, že se nebojíme. Pozitivní zjištění.“ (usmívá se)
Jak vás vnímají soupeři? Máte u nich už respekt?
„To nevím… My jsme pro ně zatím nikdo, neznámí lidé. Naopak z toho můžeme trochu profitovat, hrát týmový hokej a tím předčít ty nejhvězdnější mančafty.“
Vy jste nikdo a pak nastoupíte proti bohaté Ufě, která v krizi nutně potřebuje body. Rozhodčí jí uznali gól nohou, seděli jste na trestné lavici za sporné fauly a přišli o výhru. Jak to vnímáte?
„K tomu bych se nevyjadřoval. Každý, kdo to viděl, asi má jasný názor, co se dělo. Já jsem rád, že takový tým musí nasadit všechny síly, aby nás porazil. A tím nemyslím, že by ovlivňovali sudí. Tím myslím maximální úsilí na ledě. Oni samozřejmě mají nesporně lepší individuality, ale my je dokázali zastavovat jako celek. A to se mi strašně líbí.“
Jak si užíváte atmosféry v kabině po boku svých krajanů?
„Moc. Tohle je naše cesta. My můžeme soupeře překvapovat právě naší soudružností. Prvních pět zápasů pro nás bylo složitých, prohráli jsme je. Ale od té doby už je to v normálu, charakterově jsme si sedli a máme v tom skvělou zbraň. Být jenom partou žoldáků, tak nikdy nemáme šanci nikomu konkurovat. Nejlepší organizace KHL jsou ve srovnání s námi prostě rozpočty i individualitami někde jinde…“
Ani vy se však mezi hvězdami neztrácíte. S pěti góly a deseti body celkem jste v elitní třicítce bodování KHL. Jste spokojený?
„Mohlo by to být ještě lepší. Člověk zažil fazonu, kdy trefi l všechno. Každá šance končila gólem a bylo to super. Takhle to tedy zatím ještě necítím. Na druhou stranu absolutně nemůžu být nespokojený, protože minulou sezonu jsem vlastně celou strávil zraněný. Pořád ale doufám, že forma půjde nahoru a bodů bude ještě víc.“
Jak vás vlastně přijali fanoušci v Popradu? Konkurujete klubu, který dál hraje slovenskou ligu…
„Je to tu úžasné. I v tomhle jsme byli trochu v očekávání. Přeci jen je všechno nové, nevěděli jsme, jestli nám dají lidi šanci. A ono je skoro pokaždé vyprodáno! I ve chvílích, kdy se nám nedařilo. Mám z toho radost a doufám, že se nám to teď podaří divákům vrátit na ledě.“
Jak jste spokojený se zázemím klubu. Je srovnatelné třeba s CSKA, kde jste působil před rokem?
„Všechno v naprostém pořádku. Organizačně to tu funguje na vysoké úrovni, pro hráče je k dispozici veškerý servis. Navíc máme vlastní letadlo, které je teda ještě na daleko vyšší úrovni, než ta v Rusku. To samozřejmě člověk hodně ocení.“
Zvlášť po zářijové tragédii hokejistů Jaroslavle. Leží její stín na lize pořád?
„Nedá se na to zapomenout. Ve mně to bude ještě hodně dlouho, všechny nás to moc zasáhlo. „
