Kouč Slovanu Bratislava Čada: Omsk? Jágr chyběl všude!
Loni v prosinci ho propustili z Omsku. Trenér Rostislav Čada absolvoval na Sibiři náročnou šichtu, přišel do klubu, který hledal svou identitu po odchodu Jaromíra Jágra. Předčasný konec v Avangardu ho mrzel, ale nyní žije už jen současností, vede bratislavský Slovan v premiérové sezoně v KHL. Jak vzpomíná na působení v Omsku, kde trénoval krajany Romana Červenku a Martina Škoulu? A jak vnímal odkaz slavného útočníka s číslem 68 na dresu?
Trápil jste se v Omsku? Vydržel jste tam jen pár měsíců.
„Netrápil. Trénování na ledě mě uspokojuje. Určitě bych v Omsku vydržel déle. Když mě odvolali a odlétal jsem před Vánoci domů, mrzelo mě to. Měl jsem pocit, že mužstvo začalo stoprocentně reagovat a hrát. Z posledních šesti utkání jsme čtyři vyhráli, jedno prohráli na penalty, když Roman Červenka trefil v nájezdu tyčku, a jedno v normální hrací době. V té době jsme měli nejlepší obranu v celé KHL, byli jsme na druhém a třetím místě ve využívání přesilových her i v oslabení. Ty podstatné herní ukazatele byly na nejvyšší úrovni, a přesto mi to nestačilo. O KHL se říká, že je ofenzivní, ale není to pravda. Je velmi defenzivní.“
Proč vás odvolali?
„Říkali, že byli spokojení a váží si mé práce. Měli ale prý jiné představy o herním projevu mužstva. Po mém odchodu se vrátil po dlouhé pauze finský bek Salmela a práce, která se udělala, se projevila. Nakonec šel Omsk do finále play off, žádnou zásluhu si na tom ale nedávám. Jsem realista. Má práce skončila před Vánoci, dál jsem to nemohl ovlivnit. Od ledna jsem byl v kontaktu se Slovanem. Řešil jsem i jiné nabídky, ale KHL a Slovan dostaly přednost. I když vím, že jsem přišel do velmi těžké situace.“
Jak jste vycházel s Romanem Červenkou?
„Velice dobře. Hodnotím ho vysoko jako člověka i hráče. Tvrdím, že na předchozích úspěších Omsku se podíleli hlavně Červenka s Jaromírem Jágrem, výrazně tomu napomáhal Martin Škoula. Roman mi hodně pomáhal, podobně jako mému předchůdci i následovníkovi. To je neoddiskutovatelné. Přeju mu, ať v NHL uspěje. Zasloužil by si to a má na to.“
Vnímal jste v Avangardu odkaz Jaromíra Jágra?
„Hlavně jsem si hned po příchodu všiml, že tam chyběl.“
Jak to myslíte?
„Chyběl všude. Aniž bych o tom s někým mluvil, hned jsem to vycítil. Když někde hraje hráč jako Jágr tři roky, je to znát. Když tak silná osobnost odejde, zůstane po ní vakuum. To bylo další negativní dědictví, které jsem získal… Hráčům, kteří měli Jardu nahradit, ať už šlo o Platonova nebo Sašu Frolova, se to zkrátka vůbec nepovedlo.“
Setkal jste se osobně s Jágrem?
„Přijel si pro věci. A potvrdil jsem si to, co jsem si o něm myslel.“
Dal vám nějakou radu?
(úsměv) „Dal. Potkali jsme se po tréninku a já jsem si zanadával, že na něm nebyla koncentrace, správná intenzita. Jarda mi říká: „Trenére, to přejděte, s tím nehnete. Zas to bude dobrý.“ Já jsem hodně náročný na kvalitu tréninku. Jarda věděl, o čem mluvím. Jeho zkušenosti jsem neměl a nedokázal jsem to přijmout. Každý trénink se musí odjezdit tak, aby se mužstvo zlepšovalo. Což v Rusku až tak neplatí.“
