Bulis: Deku na hlavě mít nebudu

I když mu z klubu odešel kamarád Ekman a musí hrát s ruským veteránem Koroljovem, hýří z něj dobrá nálada. A na první pohled je také patrná změna. Dříve holohlavý Bulis si zase nechal narůst vlasy…

To už je hodně dávno, co jste měl takhle dlouhé vlasy. Co to?
(směje se) „Po sezoně jsem byl na operaci ramene, tak to rostlo a rostlo. Manželka mě k tomu taky trochu dokopala. Že prý chce mít vlasatýho muže, ať to zkusím. Uvidíme, jak dlouho to vydrží.

Je to pro vás velký nezvyk?
„Ze začátku byl ale teď už se s tím dá pracovat.“ (opět se směje)

Měl jste vůbec doma nějaký hřeben?
„Neměl. A nemám ho ani teď. Vždycky si to jenom na hlavě nějak uplácám.“ (usmívá se)

Tohle je maximální velikost, nebo vlasy ještě budete natahovat?
„Ne, tohle už je maximum. Nechystám něco jako jsem míval v osmnácti. Když jsem byl na draftu, měl jsem na hlavě takovou deku. To už nebude.“

Z listopadového Karjala Cupu jste se omluvil z rodinných důvodů, manželka měla komplikace s těhotenstvím. Teď už je všechno v pořádku?
„Jo, už to je dobré. Manželka za mnou i párkrát přijela. Jinak už ale tráví víc času v Česku. Teď už navíc nesmí lítat, takže už tu zůstane, protože bude rodit v Čechách.“

Není vám v Rusku smutno?
„Není to tak zlé. Přijedou se za mnou podívat rodiče, kteří s sebou aspoň vezmou kluka. Pak je zase další reprezentační přestávka. Budu hodně jezdit tam a zpátky.“

Na Vánoce ale budete sám?
„To budu. Ale my stejně čtyřiadvacátého hrajeme, pak hned dva dny nato zase.“

Stejně, jak to skousnete?
„Úplně v pohodě. Odešel jsem za hokejem v šestnácti letech, už v tom věku jsem byl na Vánoce sám. Takže nijak netruchlím. Najím se a půjdu spát, to bude můj štědrovečerní večer.“ (usměje se)

Budete mít vůbec stromeček?
„To jo. Ten svůj umělý. Já ho mám stejně ozdobený už někdy od půlky listopadu, když za mnou byli kluk s manželkou.“

Hokejově jste v Mytišči spokojený, když se pohybujete na čele KHL?
„Jsem. Nakoupili se dobří hráči. Měli jsme problém s centry, ale v létě přišli hned čtyři. Máme hlavně výborné gólmany. Ze začátku sezony jsme skoro ve všech zápasech dostali jen jeden nebo dva góly. Odtud všechno začínalo a druhou věcí bylo to, že všechny čtyři lajny dávaly góly. Není to jako dřív, že jenom první dvě hrajou přesilovku a jsou pořád na ledě, aby rozhodly zápas. Je to vidět i bodově.“

Už se v klubu mluví o titulu?
„Ani moc ne. Moc lidí nám nevěřilo ani když jsme byli prakticky od začátku první. Teď jsme o dva body druzí za Ufou a hned všichni říkají, že se konečně šampion vrátil na své místo...“

Takže se s vámi moc nepočítá…
„Přesně tak. Teď jsme si prošli krizí v zápasech se slabšími týmy. Dávají nám zabrat, často jsou to remízové zápasy a hrozné tahanice. Kdežto týmy z čela tabulky jako Ufu nebo Jaroslavl porážíme víceméně bez problémů. Nedávno, když jsme prohráli dvakrát za sebou, už taky byly velké mítinky, kde se i rozebírali jednotliví hráči. Taky se o mě párkrát mluvilo.“ (usměje se)

Do Petrohradu odešel váš velký kamarád Nils Ekman. Stýská se vám?
„Dost. Byl to rychlostně dobře vybavený centr. S ním v lajně jsme si suprově vyhověli, dvakrát třikrát za zápas jsme jeli dva na jednoho. Teď naopak hraju se dvěma skoro nejpomalejšími hráči v týmu. (směje se) To mi moc nesedí. Už jsem si i párkrát stěžoval, ale když se vyhrává, tak se to moc měnit nechce.“

Kdo s vámi teď hraje?
„Mám stálého centra Koroljova, který přišel z Magnitogorsku. A jestli se o něm něco chcete dozvědět, tak se zeptejte Honzy Marka, co si o něm myslí.“ (směje se)

Ten si ho užil v Metallurgu dost, viďte?
„Přesně tak. Už kolem nás vystřídali celé mužstvo, ale my dva musíme hrát pořád spolu.“

A co se vám nelíbí? Vždyť je to takový veterán…
„Právě že on je až moc velký veterán. Jezdí kolem branky jak na vozíčku. Asi už nemá zapotřebí přidat. S Ekmanem to bylo jiné, pořád jsme byli v pohybu. Ale teď seberu puk, vyrazím proti dvěma soupeřům a koukám, kde jsou spoluhráči z útoku...“

A kde?
„Ještě v obranné třetině. (směje se) Nějak to ale musím překousnout. Když se daří, tak se nad tím nikdo zaobírat nebude. Nejhorší je, že to vidí celý tým. Ale nechtěl bych se k tomu nějak víc vyjadřovat. Ještě to, co říkám, doletí do Ruska a budu mít problémy.“ (usmívá se)

Říkáte, že jste si už i stěžoval. To jste šel osobně za vedením klubu a chtěl to řešit?
„To opravdu nechci moc rozebírat. Vidím, že to neklape, tak jsem se ozval. Vždyť třeba Archipov, který byl taky dlouho v NHL, hraje někde ve třetí lajně. S Koroljovem nám to spolu nejde, ale musíme spolu hrát. Tuhle logiku moc nechápu.“

Dotýká se klubu finanční krize?
„Uvidíme, jak to dopadne. Nějak to k nám taky došlo. Teď se odsouhlasuje, že půjdou platy hráčů trochu dolů. Objevilo se, že u nás odchází hlavní sponzor a rozpočet na příští sezonu by měl být až o šedesát procent nižší.“

To jsou jen spekulace, nebo to už pociťujete?
„Těch šedesát procent není potvrzených, ale to, že odchází sponzor, je už jisté.“

Peníze vám chodí v pohodě?
„Zatím jo. Sem tam se opozdí prémie třeba o pár dní, ale platy chodí po čtrnácti dnech, jak mají.“

Takže tahle sezona je zajištěná?
„Asi jo, ale za zbytek sezony by se měly platy srazit o třicet procent dolů. To odsouhlasila nějaká asociace, která zastupuje kluby. Ale opravdu tomu nerozumím, nevím, jak to dopadne.“

Vy to stejně neovlivníte, že?
„Jasně. Oni to Rusáci nějak moc přepálili, chtěli spojovat do jedné ligy celou Evropu a teď to vypadá, aby to ještě za rok za dva nezaniklo. Ale ono to je všude. I v Americe. Tam, platy srazili taky a s Obamou (novým prezidentem) se bude platit ještě dalších deset procent daní. Tam už to bude pomalu horší než v Kanadě.“

Už jsou Rusové pokornější?
„Myslím, že teď se toho trochu zalekli. Některý týmy nedostaly pár měsíců plat. Třeba ty týmy daleko na východě můžou mít problémy, těch kolem Moskvy se to asi zatím netýká. Ale nevím, co bude… Další Jágry už asi podepisovat nebudou.“ (usmívá se)