Zkušený útočník, jenž v Avangardu působí od roku 2006, se každopádně s „áčkem“ v současné době nepřipravuje. Ale součástí klubu neustále zůstává.

Jak je to tedy s tím posláním na farmu? Informace se objevila na oficiálních klubových stránkách klubu.
„Volal mi to v pátek odpoledne jeden ruský novinář.“

Z klubu vám to opravdu nikdo neřekl?
„Ne. Ještě v pátek jsem mluvil s panem Bardinem (generálním manažerem), který mi říkal, že mou situaci probereme až v pondělí, kdy se vrátí ze dvou venkovních zápasů. Víc tedy nevím. Jen dělám, co mi přikázali.“

A to je co?
„Byl jsem s tím farmářským týmem na ledě, ale jen si zatrénovat. On potom odjel, takže mi řekli, abych si našel sám led a chodil na něj. Naštěstí jsem sehnal jednoho kamaráda, takže s ním a ještě s brankářem jsme si zatrénovali. Aby mi nebylo tak smutno... Jednou jsem ale dokonce bruslil i sám. A čekám na další pokyny.“

S „áčkem“ jste tedy v poslední době vůbec nebyl?
„Ne, pan Bardin mi řekl, abych nepřekážel mančaftu. Snažil se mě před patnáctým lednem (kdy skončil termín přestupů v KHL) někam vyměnit, ale nepovedlo se to. Takže čekám.“

Co se vám asi tak honí hlavou?
„Chtěl bych hrát hokej, ten mi chybí. Hlavně zápasy. Ale v Rusku už jsem pět let, za tu dobu jsem viděl, jak kluby s hráči zacházejí. Takže ne, že bych na to byl stoprocentně připravený, ale za ty roky už jsem pár takových případů viděl.“

Vy sám jste si náhradní ruský klub nehledal?
„Ve spolupráci s agentem také, ale nevyšlo to. Hodně týmů je ve finanční krizi, nemají peníze, takže si dalšího hráče nemohou dovolit. Nebo mají naplněnou kvótu cizinců.“

Takže co dál? Přichází v úvahu jiné angažmá v Evropě? Nebo v extralize?
„Čekám do pondělí, až se tady ukáže pan Bardin. Pak se uvidí. Šel bych jinam, ale v Omsku mám ještě platnou smlouvu na další sezonu, takže i tohle se bude muset nějak vykompenzovat.“

Jste smířený s tím, že už jste v Omsku definitivně skončil?
„Jestli jsem na farmě, jak se píše na webu, tak to znamená, že pořád figuruju na soupisce Avangardu, takže klub si mě může kdykoliv stáhnout pro áčko. Když mi řeknou, abych šel hrát, půjdu. S tím jsem se nerozloučil. Těžko říct, co bude.“

Neříkáte si, že by s vámi vedení mohlo zacházet přeci jenom lépe?

„Není to příjemné. (dlouho přemýšlí a hledá slova) Kdybych dostal aspoň větší šanci se ukázat... Na to, kolik mě toho nechali odehrát a v jaké lajně, mám ještě dobrou sezonu. Ve srovnání s ostatními hráči ve třetí lajně v jiných klubech mám dobré body.“ (ve 35 zápasech jich získal 17 - 9+8 - pozn. autora)

Jak byste přijal, kdyby vás opravdu do konce sezony nechali „vydusit“ na farmě?

„Na to radši vůbec nebudu myslet. Koukám jenom do pondělí, pak se uvidí.“

Co vám dává naději?

„Nejvíc mi pomáhá samozřejmě rodina. A taky myšlenka na to, že už příští rok si snad zahraju někde jinde, kde hokejistu, jako jsem já, nechají hrát a ukázat, co umí. A co předváděl v minulosti.“