V pondělí v NHL nastane přestupová uzávěrka, nepříjemné období pro množství hráčů. Ty pronásleduje nervozita, sevřený žaludek a nespavost - to vše z obav z možného stěhování na novou adresu. Jak to ale vlastně vypadá, když je hráč vyměněn? Kdo za ním přijde, kdo mu zavolá, jak probíhá komunikace? Na všechno si posvítil server ESPN, který připravil několik hráčských příběhů. A zahrnul i českého útočníka Jiřího Sekáče.
Thomas Vanek (Minnesota Wild)
Kdy: v březnu 2014 byl vyměněn z NY Islanders do Montrealu
"Byli jsme zrovna s týmem na tripu v Edmontonu a tam jsem se dozvěděl, že mě klub vyměnil do Montrealu. Jenže strašně dlouho mi vůbec nikdo nezavolal. Až celkem pozdě se ozval generální manažer newyorského týmu Garth Snow, který se omlouval a řekl mi, že vyřizování papírů trvalo hodně dlouho. Byl jsem z toho tehdy celkem nejistý, všude jsem slyšel, že mě vyměnili, ale nikdo mi nic neřekl. Nevěděl jsem, jestli tedy dál patřím Islanders, nebo ne."
Jiří Sekáč (Chicago Blackhawks)
Kdy: v lednu 2016 byl vyměněn z Anaheimu do Chicaga
"Vzbudil jsem se v 7 hodin ráno a na mobilu měl textovku, ať zavolám generálnímu manažerovi Anaheimu. Byl jsem si na 90% jistý, že jde o trejd. Výměna mě potkala už před rokem a tehdy to pro mě bylo jednodušší, protože jsem měl přítelkyni. Teď jsem byl na všechno sám, zabalit, přestěhovat, vyřídit... Ale tak to je, hráči přichází a odchází, všichni jsme profesionálové. Nic se s tím nedá dělat, musíte to prostě jen přijmout."
Arťom Anisimov (Columbus Blue Jackets)
Kdy: v červnu 2015 z Columbusu do Chicaga
"Byl jsem tehdy doma v Rusku a kvůli časovému posunu mi zazvonil telefon uprostřed noci. Dozvěděl jsem se, co se stalo a rázem bylo po spánku. Jako první mi volal můj agent, pak generální manažer Columbusu, který mi poděkoval za moje služby a poté generální manažer Chicaga, jenž mi sdělil, že se těší na naši spolupráci. Trejd během léta je o hodně jednodušší, než při rozběhnuté sezoně. Máte víc času si všechno promyslet, vybrat si bydlení, nebo například školu pro děti."
Jamie McLennan (bývalý gólman)
Kdy: v březnu 2004 z Calgary do NY Rangers
"Byli jsme zrovna v Dallasu a před námi byl den volna. Se Stars jsme prohráli a já jsem si trochu protáhl večer a vracel se do hotelu až kolem páté hodiny ráno. A na lobby jsem se potkal s generálním manažerem Darrylem Sutterem, který tam přešlapoval a já dělal, že ho nevidím. Když jsem se ráno vzbudil, byl tam zase. Zavolal si mě k sobě a řekl mi, že mě vyměnil do New Yorku. Byl jsem v šoku, ptal jsem se, jestli to bylo kvůli tomu pozdnímu příchodu, ale on se jen smál a řekl, že opravdu ne. Tím se tehdy trochu uvolnila atmosféra."
Andrew Ference (Edmonton Oilers)
Kdy: v únoru 2007 z Calgary do Bostonu
Byli jsme zrovna s týmem v Buffalu a postupně jsme se všichni po zápase usadili v autobuse a čekali. Strašně dlouho se nic nedělo, až začali kluci nadávat. Pak přišel jeden z asistentů trenéra a poslal mě ven za našim generálním manažerem s tím, že mě vyměnili. Byl jsem dost vykulenej, navíc, když mi to takhle bylo řečeno před všema spoluhráčema. Když vás vymění, je to vždycky divný. Nevíte, co říct klukům, navíc když jste v týmu, kde je třeba dobrá parta. No a co pak? Musel jsem si z autobusu vyhrabat svoje tašky a už se vám honí hlavou milion věcí. Co máte sebou za oblečení, komu musíte zavolat... Navíc je to dost na houby, když se vám to stane takhle během venkovních utkání."
Ray Ferraro (bývalý útočník)
Kdy: v listopadu 1990 z Hartfordu do NY Islanders
"Přišel jsem domů z tréninku a našel vzkaz na svém záznamníku, ať zavolám našemu generálnímu manažerovi Eddiemu Johnstonovi. Volal jsem, ale zrovna to nebral, tak jsem čekal na zpáteční hovor a najednou zvonil telefon. Na druhé straně byl generální manažer NY Islanders Bill Torrey, tak mu říkám: "Já jdu asi hrát k vám, co? A on na to celkem vyděšeně: "Proboha, ty to ještě nevíš?!"
Colby Armstrong (bývalý útočník)
Kdy: v únoru 2008 z Pittsburghu do Atlanty
"Byli jsme zrovna na hotelu, ten den jsme měli hrát s Islanders. Normálně jsem byl vždycky na pokoji se Sidney Crosbym, jenže ten byl zrovna mimo kvůli zranění a já zůstal na pokoji sám. Přišlo mi to zvláštní a měl jsem trochu tušení. Dal jsem si před zápasem šlofíka a vzbudil mě telefon od mámy. Ten vypadal zhruba takhle:
Máma: Ahoj, jak je?
Já: Byl jsem si zdřímnout, dneska máme zápas.
Máma: Aha... Ty to ještě nevíš?
Já: Vyměnili mě?
Máma: Jo.
Já: Kam? Do Atlanty?
Máma: Jo.Pak jsem si ještě s mámou na drátě celkem sprostě zanadával. Měli jsme tenkrát super tým, hodně jsme vyhrávali, byl jsem z toho dost mimo."
Související články
Top články
Mimibazar.cz
Články odjinud
Články odjinud
