Dodraftováno jest! Jedničkou aukce talentů se stal Američan Auston Matthews, mezi prvními pěti vyvolenými byli hned tři zástupci zázračného finského ročníku 1998, prvním ze čtyř draftovaných Čechů byl až na 37. pozici bek Libor Hájek, po kterém sáhla Tampa Bay. Dvoudenní dostaveníčko ve First Niagara Center v Buffalu nabídlo i méně vážná témata.
Legrační angličtina čtyřky draftu
Možnost první volby přetavilo Toronto v zisk Austona Matthewse, dvojka Patrik Laine navlékl dres Winnipegu. To se čekalo! Jako třetí ale volil v noci z pátku na sobotu Columbus a očekávalo, že si osvojí forvarda Jesse Puljujärviho. Tím spíše, že Blue Jackets šéfuje finský generální manažer Jarmo Kekäläinen. Ale ten překvapivě ukázal na kanadského útočníka Pierre-Luca Duboise.
Kamery v sále zabraly Puljujärviho a z výrazu tváře nejužitečnějšího hráče letošního šampionátu dvacítek bylo znát, že je mírně zaskočen. Ale nečekal dlouho. Čtvrtý volil Edmonton, a i když měl původně v plánu posílit zadní řady, šancí získat Puljujärviho nepohrdl.
V rozhovorech po draftu pak Puljujärvi ukázal, že kromě zvyknutí si na úzký led a zběsilé tempo nejlepší ligy světa bude muset zapracovat i na angličtině. "I like Edmonton very," odpovídal útočník Kärpätu Oulu na dotaz, jak se cítí. A i další odpovědi osmnáctiletého mladíka byly, stejně jako jeho výslovnost, vtipné.
VIDEO: Podívejte se některé výroky Jesse Puljujärviho
"Jesse přitom na angličtině pracuje, má dokonce svou učitelku, opravdu se zlepšil. Bylo to mnohem horší! Snaží se, dokonce říká nějaká slova, je super to vidět," řekl v rozhovoru pro Sports Yahoo Puljujärviho krajan Olli Juolevi, který na pátém místě potvrdil finskou dominanci, tři volby v TOP 5 draftu jsou pro severskou zemi historický počin.
"Musím mu objednávat taxi, ale vždycky říká, ať ho to taky nechám vyzkoušet. Ale mně to nevadí, je to moc fajn kluk a já mu pomůžu rád,“ má jasno nejvýše postavený obránce draftu, po němž sáhl Vancouver.
Puljujärviho ale čeká hodně práce, zatím jeho anglický projev trošku připomíná bájné vystoupení českého dálkového běžce na lyžích Stanislava Řezáče, který v roce 2011 po závodě Birkebeinerrennet na 66 kilometrů zvládl rozhovor ve třech světových jazycích.
Z belgického Turnhoutu do Chicaga
Belgie slaví! Brankář Wouter Peeters se totiž stal prvním draftovaným Belgičanem v historii NHL. Ve třetím kole na 83. pozici si Peeterse vybralo Chicago. Rodák z Turnhoutu působil v uplynulé sezoně v juniorských týmech Salcburku a nyní zamířil do týmu KHL Jokeritu Helsinky, kde by měl chytat za juniorku ve finské lize.
O dvě místa před Peetersem přišel na řadu shodou okolností další rodák z Belgie, útočník Sean Day, jehož si vybral New York Rangers. Day sice přišel na svět v Leuvenu, ale po přestěhování do Kanady získal tamní občanství a pak se jeho rodina přesunula poblíž amerického Detroitu.
Former #RedBullAcademy player Wouter #Peeters picked 83rd in 3rd round of #NHL draft by Chicago Blackhawks. 💪👍👊 pic.twitter.com/MUuu6xtJbC
— EC Red Bull Salzburg (@ecrbs) June 25, 2016
Dědeček hvězdou draftu
Možná největší hvězdou dýchánku v Buffalu nebyl s trochou nadsázky hráč, ale rodinný příslušník, dědeček desítky draftu Tysona Josta.
Když zástupci Colorada oznámili, že z desáté pozice sahají po 18letém Jostovi, kamera zachytila v hledišti i dojatého děděčka Jima. Potoky slz, dojetí, pak blažený úsměv. Takhle vypadají emoce.
VIDEO: Podívejte se na gejzír emocí po draftování Tysona Josta
"Udělal jsem ostudu," omlouval se starší pán, který se rázem stal miláčkem hokejových fanoušků po celém světě. „Ještěže bydlím v Albertě několik mil od města, hezky teď pár týdnů zůstanu v polích a počkám, až lidé zapomenou,“ smál se Jim Jost.
"Táta je vždy velmi emotivní, brečel by snad i při sledování curlingu," vykládala pobaveně jeho dcera Laura Jostová, která syna Tysona tak dlouho mačkala v náručí, až funkcionáři Avalanche začali být na pódiu netrpěliví.
"To bylo určitě nejdelší objetí v mém životě, trvalo snad pět minut," uchechtl se před novináři kanadský centr. "Byl to naprosto speciální moment, nikdy na to nezapomenu. Měl jsem speciální dětství, vyrůstal jsem bez otce, takže za všechno vděčím právě mamince a dědovi, obrovsky mě podporovali, bez nich bych tu nikdy nestál," uzavřel Jost.
