To jsem já, už se poznávám! David Krejčí s nástupem gradace zámořské sezony šperkuje výkony své, svých parťáků a jako jeden z lídrů týmu vzorně tahá Boston do play off. Pod novým koučem Brucem Cassidym rostou i bodové příspěvky nejlepšího českého centra v NHL. „Hraje se mi pod ním výborně,“ chválí útočník trenéra, který kdysi začínal u Jágrova Washingtonu a se slavným Čechem si vůbec nesedl. V Bostonu je to jiné.
Už neplatí, co tuzemské fanoušky dlouho mrzelo. David Krejčí dostal k ruce Davida Pastrňáka i na ledě, nejen k občasnému hlídání své malé dcery. V jedné formaci se Češi navzájem vytahují vzhůru. Tohle duo má sílu i spokojenost jejího vedoucího. „Pasta se po ledě potuluje jako Lavi,“ směje se Krejčí do telefonu v připomínce svérázné postavy fotbalového seriálu Vyšehrad.
Po operaci kyčle, která vám vzala podzimní Světový pohár, jdete nahoru každým zápasem. Jste to zase vy, jak vás zná celá NHL?
„Souhlasím, je to čím dál lepší. S nástupem nového trenéra jsme se zvedli. Cassidy trochu pozměnil lajny, dal mi k sobě Pastu, z čehož mám samozřejmě radost.“
Na ten okamžik jste čekal od října. Věřil jste, že právě tohle po odchodu kouče Juliena nastane?
„Je to tak. Doufal jsem v to. Cassidy se rozhodl, že rozloží sílu do více formací, předtím jsme měli jeden super silný první útok (Pastrňák, Bergeron, Marchand), ostatní tolik ne. Teď už soupeři vědí, že můžeme zahrozit odkudkoli. První hraje dál dobře, nám s Pastou to jde taky a třetí se přidává. Přesně tohle jsme potřebovali.“
Nejen vy, taky David Pastrňák pookřál po Cassidyho nástupu a drží sérii jedenácti obodovaných utkání v řadě. Jste na ideálu, anebo můžete ještě přisypávat?
„Co na to říct? Pasta zrovna sedí vedle mě v autě, jedeme na letiště, tak o něm nemůžu mluvit moc hezky, ještě bychom se vybourali. (usmívá se) Ale vážně. Pasta hraje super, společně nás to baví, daří se nám. Možná jsem ho taky trochu probudil já, kdo ví.“ (další úsměv)
Zbývá vám jedenáct duelů do finiše sezony. Dokáže Pastrňák bodovat až do konce? Pomůžete mu?
„Bylo by to skvělé. Ale nebude to sranda. Máme těžké zápasy, po Torontu se hned vracíme domů a druhý den hrajeme s Ottawou. Ale udělám všechno pro to, aby ve svojí šňůře pokračoval.“
A co udělá na oplátku on pro vás?
„Stačí, co dělá doteď, občas dá gól. On se tam většinou potuluje jako Lavi, takže ho musím nějak navést, aby dával góly. Vždycky mu řeknu, co a jak, a bude to dobrý.“
Bavíte se hodně o tom, jak spolu hrát? Anebo už každý ví, kde ten druhý bude a co musí následovat za akci?
„Pasta mi svým stylem sedí od prvního roku, co v Bostonu je. Hlavně v útočném pásmu víme, kde druhý zrovna je a co od něj očekává. Navíc na tréninku to taky pilujeme. Takže mnohdy spolu hrajeme poslepu. Ještě bychom se mohli víc sehrát v obranném pásmu, k tomu ale taky potřebujeme levé křídlo, které by u nás zůstávalo po celý zápas. Zatím se to dost točí, málokdy odehrajeme utkání ve stejné trojce. Zas na druhou stranu Cassidymu to zatím vychází, z šestnácti zápasů máme pod ním dvanáct výher.“
Z vašich slov je patrné, že vám nedávný vyhazov Claude Juliena smutnění nepřinesl.
„Myslím, že to tak bude. Hokej nám funguje, všichni hráči si změnu pochvalují. Vyhrává se, takže není co řešit. Na tréninky chodíme v dobré náladě. Nový kouč nám dal volnost v ofenzivě, můžeme si dovolit o něco víc než dřív, třeba kličku jeden na jednoho, zapojujeme improvizaci. A i když to nevyjde, trenér vás na střídačce nezpraží. Naopak podpoří nás slovy, že to vyjde příště. Což je fajn slyšet.“
Cassidy měl v NHL jako hlavní kouč dlouhou pauzu, začínal ve Washingtonu, kde narazil u Jaromíra Jágra. Probírali jste to spolu?
„O tom jsme se vůbec nebavili. Ani jsem netušil, že začínal v NHL v klubu, kde hrál Jarda. Být mladým koučem, nováčkem v NHL a mít v týmu Džegra, to asi není jednoduché. Nám kouč zatím vyhovuje, vítězíme, takže super.“
Julienovo odvolání bylo dlouho na spadnutí, nakonec si ho vedení Bruins schovalo na chvíle oslav vítězství New England Patriots v Super Bowlu. Od novinářů to vaši šéfové pěkně schytali.
„Média se do toho hodně pouštěla, ale my se v hokejovém byznysu pohybujeme docela dlouho a víme, že tyhle věci nemá cenu brát vážně. Ono se toho napovídá a napíše… Vím, jakým stylem se tu někdy referuje, pravdy na tom jsou tak dvě procenta.“
To přidejte.
„Jasně, to myslím v nadsázce. Ale i o mně už tu psaly věci, které se nezakládaly na pravdě. Tak se to musí brát, být nad věcí, protože to nemáte pod vlastní kontrolou. Nechávalo nás to v klidu.“
Julien byl prakticky váš jediný kouč v NHL, průvodce od nováčkovských let až do třicítky. Vděčíte mu za mnohé, ale sem tam jste spolu i bojovali, viďte?
„Až na šest zápasů zkraje mojí kariéry jsem ho tu měl pořád. Za těch deset let jsme spolu zažili hodně krásných chvil, ale taky tam byly chvíle méně krásné. Odchod kouče není nic výjimečného, občas to chce nový hlas a vzduch v kabině, aby se tým oživil. Nám to funguje a snad bude i dál.“
Boston nadále závodí o play off, mnohé napoví duel s Torontem. Kdyby to nakonec nevyšlo, vezmete zavděk výjezdem do Paříže na mistrovství světa?
„Je fakt, že v Paříži jsem nikdy nebyl, ale protože jsme s Bostonem dva roky chyběli v play off, radši bych hrál o Stanley Cup. Hrát o něj, to je úplně jiný hokej než v základní části. Jiné je všechno, atmosféra, fanoušci, rád bych si to zase oživil.“
