Že jsou hokejoví gólmani tak trochu zvláštní chalpíci, to není žádná novina. Jejich zvyky a rituály často mozková kapacita ostatních členů kabiny nepobírá. A jednu specialitku má i aktuální dvojka Calgary David Rittich, jde o pěknou střelu přímo na jeho masku. Tenhle netradiční návyk si přinesl z AHL a štěstí mu nosí i u Flames.
Střela přímo na hlavu? Říkáte si, jak takový návyk asi vznikne? Tajemství netradičního Rittichova "talismanu" přiblížil trenér brankářů u Flames Jordan Sigalet. „Trenér gólmanů ve Stocktonu v AHL Colin Zulianello na něj dříve v sezoně takhle při ranním rozbruslení vystřelil a bylo z toho čisté konto," vykládal. Když naopak před další bitvou rána do masky nepřišla, v kleci skončilo hned pět puků. A bylo hotovo, rituál byl na světě.
„Tak jsem do Stocktonu před Rittichovým prvním startem v sezoně proti Coloradu zavolal a ptal se, na co je v přípravě zvyklý. Zulianello chvíli něco vyprávěl a pak dodal, že je tu jedna taková zvláštnost. Že asi bude chtít, abych mu dvakrát vystřelil na hlavu," pokračoval v příběhu v rozhovoru pro Calgary Sun Sigalet.
No a přesně tak se to poté stalo. Český brankář skutečně za Sigaletem při tréninku dojel a tuhle specialitku si vyžádal. A když to kouč neudělal přesně a Rittichovi jen vypálil na rameno, bývalý gólman Boleslavi si vyžádal opakování, tentokrát s větší přesností. Až když šla střela na hlavu, mohli s tímto neobvyklým cvikem přestat.
VIDEO: Rittich hraje s klidem, takhle lapil pokus Del Zotta
Následně přišla výhra na ledě Avalanche, jeho první v kariéře. Když bylo o pár dní později jasné, že se blíží jeho druhý start v lize, došlo i na ledě Montrealu k tradiční palbě. A Rittich v souboji na dálku přetlačil hvězdného Careyho Price. Naopak když naskočil jako náhradník do zápasu proti Oilers, nebyl ve své kůži, chyboval... Nečekal totiž, že ten den půjde do akce a nenechal Sigaleta střílet.
Jinak si rodáka z Jihlavy v kabině všichni brzy oblíbili. Pro jeho přístup ke hře, pro to, že ani v tréninku nechce za svá záda pustit žádný puk, i pro to jak si rychle navykl na úzké kluziště a řeč.
„Když měl chytat v Montrealu, tvrdil mi, že není nervózní, že prostě není ten typ. Dokud jsem ho neviděl na ledě, tak jsem mu nevěřil. Canadiens mu navíc dali celkem šťastný gól, ale ono ho to vůbec nerozhodilo. Sebral se a předvedl obratem parádní zákrok a dokráčel k další výhře," popisoval dál Sigalet.
Oblíbeným se Rittich rychle stal také na farmě ve Stocktonu, kde strávil celou loňskou sezonu. Hodně díky své vítězné povaze. „Mohlo se vyhrát 9:8 a on by byl nejšťastnějším mužem v šatně. Při prohře 0:1 by zase neslavil, protože přece nepřišlo vítězství. Tím se trochu od ostatních liší," řekl trenér Stocktonu Ryan Huska.
„Navíc na něm bylo vidět, že chce pořád hrát. Tvrdě dřel na všem, i na angličtině. Když přijel z Čech, tak moc nemluvil, ale pořád se v šatně snažil s klukama mluvit anglicky. Tím si je získal," přidal další příběh Huska.
Ten nejhezčí si ale zažívá sám brankář. Těžko byste poblíž hledali šťastnějšího člověka. „Každý den jsem nadšený, že můžu být v NHL. Je to ještě lepší, než moje sny," řekl.
