Hejdukova show: Díky za každou vteřinu! Dojímala se manželka i ikony
Dominik Hašek a Milan Hejduk. Tak zní jména zatím jediných českých hokejových ikon, jejichž čísla dresů byla v klubech NHL navždy vyřazena. Bývalý kanonýr "Laviny" z Colorada, který nikdy nenavlékl barvy jiné zámořské organizace, se dočkal pocty před sobotním duelem Colorada s Minnesotou (7:2), kdy Avalanche vyvěsili Hejdukovu třiadvacítku ke stropu denverské haly Pepsi Center. Úžasný zážitek... Před třemi roky byl pak stejně oceněn Hašek, jehož číslo 39 slavnostně vyřadilo Buffalo, a brzy by měl následovat i Patrik Eliáš se svou šestadvacítkou.
Hejduk hrál naposledy v sezoně 2012/13 a 24. února 2014 oznámil konec kariéry. "Strávil jsem v dresu Avalanche čtrnáct sezon a užil jsem si opravdu každou vteřinu. Nic z toho, co jsem dokázal, by nebylo možné bez mých spoluhráčů. Měl jsem možnost hrát s některými nejlepšími hráči naší generace a celé historie," hlásil dojatý Hejduk při ceremoniálu.
Slavnostní okamžik si ním v Pepsi Center užili manželka Zlata a čtrnáctiletí synové David a Marek. Oba hrají za tým Colorado Thunderbirds, který Hejduk vede jako hlavní kouč. Jeho členové přivezli na led plaketu dresu, která následně vystoupala ke stropu.
Na ledě byly přítomné i ikony Colorada. Joe Sakic, který Hejduka na ledě Pepsi Center vítal a měl slavnostní proslov, a Peter Forsberg s Alexem Tanguaym, kteří přinesli Stanley Cup, který s Hejdukem v lajně v roce 2001 získali.
"Když jsem byl jmenován v listopadu 2011 kapitánem, bylo to obrovské ocenění. Děkuji za to, jak jste mě uvítali s mojí rodinou v místě, které je teď naším domovem. Děkuji za všechnu podporu a za tento úžasný zážitek," rozprávěl pak dále Hejduk.
VIDEO: Podívejte se na okamžiky slavnostního ceremoniálu
Brzy bude následovat i třetí český hokejista. Útočník Patrik Eliáš se této pocty dočká 24. února od New Jersey Devils, které vyškrtne a vyvěsí ke stropu Prudential Center jeho šestadvacítku.
Hejdukovo číslo 23 bylo vyřazeno jako šesté v historii Colorada Avalanche. Rodák z Ústí nad Labem se tak symbolicky připojí ke svým spoluhráčům z vítězného týmu ve Stanley Cupu a klubovým legendám Joeu Sakicovi (19), Peteru Forsbergovi (21), Patricku Royovi (33), Adamu Footeovi (52) a Rayi Bourqueovi (77).
Hejduk - nejlepší kanonýr NHL 2003
Nyní jednačtyřicetiletý Hejduk přišel do Colorada v roce 1998 z Pardubic ověnčený zlatou medailí z olympijských her v Naganu. Klub si jej vybral ještě při působení v Québecu v roce 1994 ve čtvrtém kole draftu na 87. pozici.
Nyní přiznal, že ho ani nenapadlo, že si po příchodu do Colorada hned vybojuje místo v hlavním týmu. "Myslel jsem, že mě pošlou na farmu. V tu dobu zde byl skvělý tým, který byl jedním z kandidátů na Stanleyův pohár. A mně se povedlo udržet v týmu. To jsem vůbec nečekal," vzpomínal český útočník, jenž si číslo dresu 23 nevybral, ale bylo mu přiděleno.
Odehrál s ním v NHL 1020 zápasů v základní části, což je rekord mezi hráči, kteří oblékali pouze dres Avalanche. Absolutním rekordmanem je Sakic (1378), který zahájil kariéru ještě před přestěhováním klubu do USA v Québecu Nordiques.
Hejduk stejně jako Eliáš patří k 29 hráčům v historii NHL, kteří odehráli tisíc utkání v jednom týmu. "Byl jsem zde vždy šťastný. Lidé v Coloradu i hokejovém klubu Avalanche mě a moji rodinu skvěle přijali. Líbilo se mi tady. Když jsem končil kariéru, nepatřili jsme už mezi nejlepší týmy jako na začátku, ale pořád jsem to tady měl rád. A když je vše skvělé, tak proč odcházet?" řekl.
Hejduk je s 805 body a 375 brankami třetím nejproduktivnějším Čechem a třetím nejlepším českým kanonýrem v NHL. V obou kategoriích jsou před ním jen Jaromír Jágr a Eliáš. Díky svým střeleckým schopnostem získal Hejduk v roce 2003 Maurice "Rocket" Richard Trophy pro nejlepšího kanonýra ligy, poté co v 82 zápasech zaznamenal rovných 50 branek.
V play off sehrál 112 zápasů a připsal si 76 bodů za 34 gólů a 42 přihrávek. V roce 2001 získal s Avalanche Stanleyův pohár. V dresu české reprezentace vybojoval Hejduk vedle slavného zlata z Nagana 1998 také bronzy na ZOH v Turíně 2006, na Světovém poháru 2004 a MS v Basileji 1998.
