Třígólovým večerem na ledě Montrealu upevnil David Pastrňák vedení mezi střelci NHL, liga mu leží u nohou. „Věděl jsem, že bude hodně dobrý, vyrostla z něj superstar,“ říká muž, u kterého to kdysi začalo. Daniel Eriksson dnes dělá asistenta v Linköpingu, ještě v Södertälje trénoval dva roky talenta z Havířova, který se prostřílel až ke hvězdám.
V této sezoně nastřílel David už 23 gólů, vede tabulku střelců. Co jeho vzestupu říkáte?
„Je úžasné, co předvádí. Vždycky si vzpomenu, z čeho vyšel a jaký byl, když jsem ho poznal. Moc mu to přeju a jsem velmi šťastný, že se mu tak daří.“
Těší vás, že na jeho úspěchu máte taky svůj podíl?
„Mám vždycky radost, když se daří hráčům, které jsem vedl. A David si úspěch zaslouží. Nejvíc totiž záleží na tom, co hráč chce a jak pracuje. Trenéři můžou jeho vývoj nějak ovlivnit. Musí rozpoznat talent a rozvíjet ho. David nesporně měl velké nadání, podpořil ho však taky tím, jak dřel, že měl vůli se zdokonalovat. Zápal a nadšení je asi nejdůležitější.“
Napadlo vás tehdy, že může být jednou tak dobrý?
„Když trénujete šestnáctileté nebo sedmnáctileté hráče, nedíváte se tak daleko. Samozřejmě, vidíte, jak jsou nadaní, ale jejich růst a kariéru ovlivňuje příliš mnoho věcí. David byl extrémně talentovaný, navíc hrál s dalším mladíkem, Williamem Nylanderem. Na ledě jim to klapalo, stali se z nich kamarádi. Měli v sobě něco extra, něco speciálního. Ale nikdy se nedá
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
