AKTUALIZOVÁNO - Musel si vzít prášek na spaní, aby zabral. Jenom chemie totiž dokázala přebít smutek Tomáše Rolinka po pátečním švédském zátarasu od finále. Ale už dnes je temná porážka zapomenuta. Přichází totiž Arťuchin a spol. Válka o bronz. „Půjdeme do toho naplno, se vztyčenou hlavou. O tom ať nikdo nepochybuje. Půjdeme vyhrát!“ burcuje kapitán týmu.
Rusy zná dokonale, hraje proti nim v KHL. Takže ví, že od kolohnáta Arťuchina nelze očekávat nápravnou převýchovu. „Zase se nechá vybláznit,“ tuší kapitán.
Odehraje se dnes odplata za Arťuchinovy drsné výpady vůči vašim kamarádům?
„Myslím si, že se ty věci z minula přelijí. Arťuchin se určitě nechá vybláznit, protože ví, že na nás to platilo. Pokud nás bude stejně dohrávat, budeme to mít strašně těžký. Proti němu musíte hrát chytře, odevzdat puk a hned zvednout hlavu nahoru, protože od něj hrozí rána po odehrání. Takové dvě vteřiny po přihrávce se musíte dívat, jestli tam někde není. On dobře bruslí, má dobrou postavu, těžko s ním souboj ustáváte.“
| Rolinek na MS |
| 2006 stříbro 2007 čtvrtfinále 2008 čtvrtfinále 2009 čtvrtfinále 2010 zlato 2011 ? |
Ruští hokejisté si české hráče v rozhovorech dobírají, že simulují, že to jsou herečky a podobně. Může vám to posloužit jako motivační prvek?
„Já vím, že nás Rusové nemají rádi. Důvod neznám, ale je to tak. Hlavně z jejich strany panuje velká rivalita. My taky nemáme důvod říkat o nich něco hezkýho. Ale to, že bychom žebrali o trest pro soupeře, to je nesmysl. Samozřejmě, pokud vidím jasný zákrok na hlavu, tak jedu za rozhodčím a povím mu, že by to mělo být posouzeno jinak, než se třeba stalo při zákroku na Milana Michálka. To považuju za správný krok a nejde o žádné brečení, stěžování si. Ono je zapotřebí sudí upozorňovat. Teď mám pocit, že rozhodčí to v posledních zápasech zase víc pustili, přestávají pískat menší fauly, menší hákování.“
Kouč Bykov považuje Arťuchina ze velkého borce. Věříte, že to myslí naprosto vážně, anebo se zkrátka staví za svého hráče?
„Chápu, že se ho Bykov zastává a chválí ho. Trenér vždy stojí za hráči, které si vybírá. Na jeho místě by to udělal každý kouč.“
Musíte hodně pracovat na zlepšení atmosféry v týmu? Abyste šli na Rusy s čistou hlavou? „Ne, to vůbec. Po zápase nemělo cenu říkat nic. Všichni jsme věděli, že jsme si to prohráli sami. Teď už je to pryč. Doufám, že to vyjde a že Rusy porazíme potřetí v řadě. Každý ví, o co jde a uvědomí si to. Čtvrté místo je to nejhorší, co může být. Odjet bez medaile? To ne! Když jsem viděl kluky v kabině po zápase se Švédskem… To bylo hrozný se na ně dívat… Všichni jsme si přáli finále zahrát, ale bohužel to nevyšlo.“
Zklamání je jistě o to bolestivější, že jste na Švédy měli a vůbec na celém turnaji předváděli vynikající hokej… Skoro to vypadalo, že se s účastí ve finále počítalo.
„Finále nemáte nikdy jisté, musíte si to uhrát na ledě, ale faktem je, že jsme procházeli turnajem až moc hladce. I Němce jsme s přehledem porazili, byť nám o nic nešlo. Neklopýtli jsme ani jednou. Jenže Švédové proti nám hráli výborně, to nebylo vůbec o smůle. Ta porážka ale bolí moc. Měli jsme zprávy, co se děje na Staromáku a vůbec po celé republice. Věděli jsme, že fanoušci nám hodně drží palce.“
Řada hráčů se shodovala v příčinách porážky. Šlo o to, že jste až příliš otvírali hru a neměli zajištěnou obranu. Padala vyjádření o nelogickém bláznění. Co si myslíte vy?
„Bláznili, bláznili… Jak se to vezme. Samozřejmě že nejde hrát nahoru, dolů. Ono to tak asi vypadalo, že zbytečně blázníme, kolikrát jsme se bezhlavě vrhli do útoku a třetí hráč, který měl vypomáhat dvěma bekům, tam nebyl. A z toho pramenila švédská přečíslení. Dá se říct, že jsme bláznili, chtěli jsme to rozhodnout ve svůj prospěch, pak i vyrovnat na 2:2, ale nešlo to.“
Sám jste se ve třetí třetině za stavu 1:2 dostal do velké příležitosti, ale rána mířila výrazně vedle. Čím to?
„To je pravda. Byla to moje chyba, měl jsem to řešit úplně jinak. Puk se mi zadrhl pod nohy, vůbec neklouzal a můj golfák skončil asi dva metry vedle… Škoda zahozené šance. A nebylo jen u téhle jedné. Chvíli po gólu Patrika Eliáše jsem měl podobnou šanci jako on, ale neproměnil jsem. Mohli jsme jít do vedení 2:0 a zápas by asi vypadal úplně jinak. Jenže to jsou jen kdyby…“
Měl jste hodně neklidnou noc?
„Musel jsem si vzít prášek na spaní. Hned jsem věděl, že by se mi špatně usínalo, tak jsem si ho o půlnoci dal a za tři čtvrtě hodiny už jsem o sobě nevěděl.“
