V nároďáku se motivovat nepotřebuju, říká hrdina Kovář

Jakou cítíte motivaci v zápase, kde vlastně o moc nejde, ale v němž bojujete o místo na mistrovství světa?
„Když hrajete za nároďák, o nějaké motivaci nemůže být ani řeč. Hledat ji nemusíte. Starší kluci to možná berou jinak, ale jeden z těch mladších jako já, který teprve začíná, se nijak zvlášť nabudit nepotřebuje.“

Po vyřazení Českých Budějovic ve čtvrtfinále play off jste tři týdny nechytal zápas. Bylo těžké se vrátit po takové době?
„Cítil jsem se docela dobře, až jsem byl sám překvapený. Nechytat takovou dobu, to je pro mě dost zvláštní situace. Ale myslím, že pomohlo mi pár zákroků hned na začátku. Pak už to bylo dobré.“

Český tým měl první zápas rozehraný dobře. Vedl 2:0, pak 3:1, přesto v závěrečných minutách o dvoubrankový náskok přišel. Čím si to vysvětlujete?
„Mysleli jsme, že zápas dohrajeme v klidu. Ale nejdřív jsme ztratili zbytečně puk za modrou čárou, když stačilo ho dva metry vypíchnout. Pak přišel faul. Podruhé jsme vyhodili puk přes mantinel, když nikdo nenapadal. Dali jsme jim  zbytečné dvě přesilovky a tím si zkomplikovali vyhrané utkání.“

V prodloužení jste lapačkou chytil na brankové čáře střelu Macalskisovi. Tím zákrokem jste zachránil tým od porážky, co říkáte?
„No, stihl jsem to vytáhnout. Předtím jsem si hodně vyjel proti obránci. Puk šel do zadního mantinelu a hrozně rychle se odrazil. Měl jsem co dělat, abych tam byl včas, naštěstí ta střela nebyla úplně tak důrazná.“

Dílo jste dokonal v nájezdech, kdy na vás vyzrál jen Berzinš při svém prvním pokusu. Pak už nikdo...
„Bylo špatné, že jsem dostal gól hned z prvního nájezdu. Říkal jsem si, že ostatní hráči budou zkoušet to samé. Jezdili leváci, hlídal jsem si střelu na vyrážečku. Myslím, že dva to i zkoušeli, naštěstí jsem tam byl pokaždé včas. Už mi gól nedali.“