Slováci řádili na motokárách, jen Chára se do ní nevlezl
Slovenští hokejisté si před klíčovými zápasy s Běloruskem a Švýcarskem o postup do čtvrtfinále mistrovství světa vyrazili vyčistit hlavu na motokáry. Nejrychlejší byli René Vydarený a Tomáš Starosta, obr Zdeno Chára všechny jen povzbuzoval. Motokáru si sice vyzkoušel, dokonce pro něj našli i vcelku vyhovující závodní overal, ale dvoumetrový chasník se v malém vozítku necítil příliš komfortně. Na padesátikolový závod si netroufnul.
Chára to pak s širokým úsměvem vysvětloval prozaicky. Prý se nevešel se do žádného z tříčlenných týmů, říkal pro portál hokej.sk. I proto, že jeho parťák z obrany Dominik Graňák se automaticky spojil s Andrejem Sekerou a Michalem Sersenem. „Domino, ranil si moje srdce!“ bavil Zdeno Chára společnost.
Nezávodil ani zkušený útočník Michal Handzuš. Ten ale šetří namožená záda, kvůli kterým vynechal úvodní dva zápasy šampionátu. Radši si vzal do ruky knihu a relaxoval. Ostatní hokejisté se seskládali do tříčlenných týmů, v závodě na padesát kol se v káře postupně střídali.
„Jasným favoritem je Marcel Hossa, ten jezdí jako Schumacher,“ uvažoval před závodem Tomáš Kopecký. „Slovenští policisté by vám řekli to samé… Takže je to jasné, jdeme do toho spolu!“
Správný odhad. Hossa, Kopecký a Radivojevič se udatně bili o celkový triumf. Jenže Vydarený, Starosta a průvodce týmu Peter Brüll byli nakonec o necelých dvacet vteřin rychlejší.
Trenér Vladimír Vůjtek akci sledoval jen z dálky. Až po slavnostním vyhlášení se hecoval s manažerem Ottou Sýkorou na vzájemné měření sil. „Ale pro nás by museli stanovit maximální rychlost třicet kilometrů za hodinu,“ smál se Vůjtek.
Na motokárách nebyli slovenští hokejisté náhodou. Stejnou akci absolvovali v Helsinkách i před devíti lety, kdy na mistrovství světa ve Finsku vybojovali bronz. Aby pak medailovou atmosféru navodili dokonale, zašli si hokejisté po závodech na večeři i do stejné restaurace Zinnkeller.
Tam je majitelka překvapila jídelními lístky z roku 2003, které měla od bronzových medailistů podepsané. Zaskočila je také dokonalým přehledem o současném výběru.
„Před devíti lety u nás z vašeho týmu byli Miro Šatan a ještě jeden hráč, jehož jméno ale neumím vyslovit…“ Oním pamětníkem byl Branko Radivojevič. Po večeři se slovenští hokejisté znovu podepisovali do jídelních lístků. S pevnou vírou a přesvědčením, že je starý „rituál“ v Helsinkách opět pošle na medailovou cestu.
