Výběr kouče Marka Sýkory sídlí v Bramptonu, městečku nedaleko dějiště šampionátu Ottawy. „Aklimatizovat jsme se už zvládli," svěřuje se Dominik Furch, jeden z trojice brankářů.

Přesun do Kanady proběhl podle plánu. Za mořem je výběr přesně týden. „Zatím jde všechno tak, jak má. Ani s časovým posunem nebyl žádný problém. Až se sám divím," říká slávista Furch v rozhovoru pro Sport.

První utkání na šampionátu odehrajete za čtyři dny. Už cítíte nervozitu?
„Ještě ne. Zatím jsme hráli jeden přátelák a ten jsme zvládli. Porazili jsme Slováky 5:2 a myslím, že jsme předvedli dobrý výkon. Zdravá nervozita přijde asi až po přesunu do Ottawy."

Ani z úvodních soupeřů, kteří vás čekají, nervózní nejste?
(usmívá se) „Na někoho narazit musíme. Spojené státy mají dobrý tým a řadí se mezi favority. A Kanada? Tam je to jasný, to je nejsilnější soupeř. Ale co se týče té nervozity... Ještě jsme v pohodě." (opět se usmívá)

Dobře, nervózní zatím nejste. A co strach?
„Strach mít nemůžeme, to ne. Kdybychom šli do zápasu se strachem, tak to nemá smysl hrát. Dopadlo by to hodně špatně. I kdyby proti nám stál nejlepší tým na světě, tak strach mít nesmíme."

A víte, jak Kanada a Spojené státy hrály v neděli poslední přípravné utkání?
„Jo, jo. Kanada porazila Finy 7:3. Amerika nevím..."

Amerika vyhrála 13:2...
„No jo, ale s Lotyšema." (smích)

My bychom měli být silnější, že?
„Určitě." (usmívá se)

Takže konfrontace Američanů s Čechy nebude tak jednostranná?
„Nebude. (rázně) Myslíme vysoko, takže se budeme snažit dosáhnout na lepší výsledek. Jsem si jistý, že z toho utkání máme šanci udělat body."

Hodně se spekuluje o pozici prvního brankáře. Rozhodovat se bude mezi vámi, Jakubem Sedláčkem a Tomášem Vošvrdou. Už se ví, kdo bude tím vyvoleným?
„Právě že vůbec. (usmívá se) V přáteláku se Slováky jsme chytali s Vošvrcem (Tomáš Vošvrda) každý půl zápasu. Celkem se nám to oběma povedlo, každý jsme dostali jeden gól. Mám ze zápasu dobrý pocit. Měl jsem i pár těžkých zákroků, takže jsem spokojený."

A co Jakub Sedláček?
„Ten bude chytat celý zápas ve druhém přáteláku se Švédy. Trenér nás vyzkouší všechny a pak se uvidí."

Na soupisku pro mistrovství se mohou napsat dva brankáři. Není to divné, ještě pár desítek hodin před prvním zápasem netušit, jestli si vůbec na turnaji zachytáte?
„S tím musíme všichni počítat. Kdybych se na soupisku nedostal, tak by mi to samozřejmě bylo líto. Na druhou stranu jsem rád, že jsem vůbec tady. Až trenéři ale budou mít poslední slovo v tom, kdo bude chytat. Zatím nasávám atmosféru a cítím se dobře. Je tu i pěkné počasí."

Počkejte, v Ottawě prý panují sněhové bouře...
„Tak hrozné to není, ale sněhu je tu hodně."

To je asi jiná zima než doma, viďte?
(směje se) „To trochu jo. V Praze vždycky napadne pět čísel přes noc a do rána je to všechno pryč."

Mistrovství „dvacítek" je v Kanadě pro mnohé nejsledovanějším hokejovým turnajem. Cítíte, že šampionát vám může pomoci k zámořskému angažmá?
„Takhle se na to nekoukám. Zviditelnit se tu určitě můžu, ale stejně budu zůstávat ve Slavii, takže to zase tak neřeším."

Myslíte, že případného gólmana mistrů světa by nechtěl nikdo angažovat?
„Je to možný. (směje se) Mám ale smlouvu na Slavii, takže tam tuhle sezonu určitě zůstanu."

A kdyby přijel třeba Wayne Gretzky, že vás chce do Phoenixu? Dostal by před Vladimírem Růžičkou přednost?
(směje se) „Jestli by to dopadlo až takhle, tak bych tu možná zůstal. (stále se směje) Hezky se to poslouchá. H l av n ě aby se nám podařilo vyhrát pár zápasů a postoupit ze skupiny. Pak už se budeme snažit překvapit."