Jeho finálový gól ze světového šampionátu 2002 v Göteborgu patří do slovenské národní pokladnice. Opěvovaný kanonýr Peter Bondra tehdy sto vteřin před koncem vyřídil Rusům stříbrné medaile a své vlasti historické zlato. Od té doby naši východní sousedé na další titul čekají, nastaly složitější časy. „Usnuli jsme,“ míní Bondra, autor 503 gólů a 892 bodů v NHL.
Na slovenský hokej padlo dietnější období, od slavného triumfu uplynulo dlouhých šestnáct let, nová očekávaná éra nepřišla, zůstalo jen u jednoho titulu. Poslední medaile, stříbrná, se datuje k jaru 2012. Nicméně to zároveň znamená, že poslední slovenský kov má větší hodnotu než český poslední…
„Popravdě řečeno, v posledních letech jsme zpomalili ve vývoji. Nejsme velký národ, máme omezené množství hokejistů, ale i od nich si přejeme více. Usnuli jsme po roce 2002,“ prohlásil pro agenturu TASS bývalý generální manažer slovenské reprezentace.
Zatímco v sousedním Česku se daří hokej finančně zabezpečovat, za řekou Moravou je to o poznání horší. Alespoň podle Bondry.
„Stát dříve pomáhal v rozvoji skutečně talentovaných hráčů, ale abyste se dnes zajímal na Slovensku hokejem, k tomu jsou zapotřebí mnohem větší finanční prostředky, než za mých časů. A proto nemáme ve světě tolik známých hokejistů jako kdysi,“ nachází odpověď na otázku, proč už slovenský národní tým není tolik konkurenceschopný jako dříve. „V roce 2002 to bylo naše první zlato, od té doby se nic ale takového nepřihodilo…“
A tak zůstávají jen vzpomínky. Ty jsou však silné. „Pro Slovensko to byla velká událost a svátek. Doteď se zvláštními pocity vzpomínám na ty chvíle, které se staly jedněmi z nejintenzivnějších v mé kariéře.“
Český a slovenský hokej bude vždy srovnáván. Takže když Jandačově týmu přijeli na pomoc bostonští medvědi Pastrňák s Krejčím , čekalo se, že do týmu Craiga Ramsayho přispěchá i Zdeno Chára . Ale nedorazil.
„Zdeno měl za sebou dlouhou a náročnou sezonu, navíc nastupoval se zraněním. Slovenské reprezentaci nemohl pomoci, podobně jako další silní představitelé našeho hokeje. Na druhou stranu, šanci dostávají mladí hráči, kteří objevují mezinárodní scénu, moc rád vidím v naší sestavě devatenáctileté nebo dvacetileté hráče,“ uzavřel bývalý hráč Washingtonu, Chicaga, Atlanty či Ottawy.
