Rusko zmrazili, ale stejně stoupá. Ohrozí podobu MS plány v zámoří?
Rusko nehraje žádnou soutěž, kterou pořádá IIHF. Naposledy nastoupilo v roce 2022 na olympiádě v Pekingu, zahrálo si finále, ale pak vpadlo na Ukrajinu a mezinárodní hokej o něj nestojí. Ovšem za rok klidně může vládnout žebříčku jako nejúspěšnější země. Hokejová federace Rusku takhle drží místo, až se jednou situace uklidní a země se vrátí zpátky. „Nic se ale nemění, o jeho účasti na turnajích rozhodujeme vždy s ročním předstihem v únoru,“ říká prezident IIHF Luc Tardif.
Žebříček IIHF je důležitý kvůli nasazování zemí na hokejové turnaje. Určuje se podle něj, kdo bude hrát jakou skupinu mistrovství světa a pak taky, kdo postupuje přímo do olympijského turnaje a na koho čeká kvalifikace. Udělují se sem body za výsledky v posledních čtyřech sezonách.
Vítěz turnaje vždycky obdrží 1 600 bodů a další pořadí je směrem dolů odstupňováno po 20 a 40 bodech. Aktuální ročník vždycky znamená 100 % zisk, ze sezony rok zpátky se počítá 75 %, ze starší 50 %, potom 25 %.
Rusko dostává každý rok 1 520 bodů, jako kdyby na akci skončilo třetí, Bělorusku se započítávají body za 18. místo. Systém IIHF vymyslela proto, že až se přestane válčit a obě země jednou začnou hrát hokej, aby se Rusko nemuselo prokousávat do elitní skupiny z té nejnižší hokejové divize a hrát proti Arménii.
Jenže s tím souvisí i bizarní situace. Rusko díky tomu v aktuálním žebříčku vyskočilo na druhou příčku, Finsku totiž MS nevyšlo a vypadlo ve čtvrtfinále. A pokud příští rok Kanada nezíská medaili, Rusko dokonce vyletí na první pozici.
„Je to naprosto neuvěřitelné,“ nechápe Kalervo Kummola, který zastával funkci viceprezidenta IIHF v v letech 2003-2021, tedy stejnou pozici, kterou nyní vykonává Petr Bříza. „Vyloženě směšné, až si říkám, jestli by nebylo lepší žebříček zrušit,“ citoval ho server Ilta-Sanomat.
Nic z toho ovšem neznamená, že by Rusko a Bělorusko měly být blíž účasti na šampionátu. „Nyní se má věc tak, že každý únor situaci vyhodnocujeme, když zasedá vedení IIHF. Rusko ani Bělorusko nejsou vyloučeny, ale jejich členství je zmraženo a vždycky v únoru se řeší situace pro následující sezonu,“ pronesl v Praze šéf IIHF Luc Tardif.
Takže i kdyby skončila válka na Ukrajině teď, za rok ani jedna ze zemí hrát světový turnaj nebude. Co se týká olympiády, vychází se ze stejného principu. Turnaj za účasti hvězd NHL se bude konat v zimě 2026. „Rozhodneme se příští rok v únoru, jako vždy,“ uvedl Tardif. „A nemá žádný vliv, jak rozhodne Mezinárodní olympijský výbor. Ani dříve jsme nečekali na to, co řeknou, mluvili jsme s nimi, ale naše rozhodnutí padne nezávisle na nich. Chceme si stát jednoznačně za svým, tím pádem v únoru 2025 rozhodneme, zda se Rusko zúčastní olympiády a mistrovství světa v roce 2026, nebo ne,“ vysvětlil nejmocnější muž hokeje.
NHL přidělává starosti
Naznačil taky, že má dost zamotanou hlavu z plánů NHL. Zámořská soutěž chce v únoru 2025 uspořádat turnaj 4 zemí (Kanada, USA, Finsko a Švédsko) a od roku 2028 pravidelně pořádat Světové poháry. Turnaj by se po dvou letech střídal s olympiádou, kam NHL potvrdila, že přijede v letech 2026 a 2030.
Pokud by se konal Světový pohár na jaře 2028 a 2032, dost by to šlo proti plánu Mezinárodní hokejové federace. NHL by své turnaje ráda pořádala v únoru, sem jí sedí nejvíc. Jenže aby se mohly účastnit i země typu Švýcarska, Slovenska nebo Česka, potřebovaly by využít i hráče z Evropy. „A tam brzy začínají play off,“ uvedl Tardif.
Evropské ligy se nezastavovaly ani při poslední olympiádě. Navíc pokud se hráči NHL začnou potkávat každé dva roky, hrozí, že je obtížně pak dostanete na mistrovství světa a turnaj výrazně utrpí. Přitom výdělečné šampionáty dotují rozvoj hokeje po světě a plní kasy státních svazů. „Je prostor na tom pracovat. Vždy chceme pořádat turnaje s nejlepšími možnými hráči, ale také musíme udržovat v rovnováze kalendáře evropských lig,“ uvedl Tardif, že práce ho čeká dost.
Aktuální žebříček IIHF (číslo v závorce udává posun v žebříčku)
| Země | Body |
| 1. Kanada | 4 100 |
| 2. Rusko | 4 065 (+1) |
| 3. FInsko | 3 955 (-1) |
| 4. Česko | 3 945 (+4) |
| 5. Švýcarsko | 3 945 (+2) |
| 6. USA | 3 945 (-2) |
| 7. Švédsko | 3 910 (-1) |
| 8. Německo | 3 865 (-3) |
| 9. Slovensko | 3 750 |
| 10. Lotyšsko | 3 660 |
