NAGANSKÝ DENÍK: Šachmat Rusům, zbývalo porazit Marťany
Paní Jágrová v tom není sama. Když sleduju 15 let staré záběry z Nagana, taky mám obavy, že to Rusové otočí, že se to nějak zvrtne. Tehdy na novinářské tribuně jsem ten pocit neměl. Finále, to byl šachmat s úžasným rozuzlením. Pavel Bure, který předtím nasypal Finům pět gólů, si neškrtl, ať skákal, jak chtěl. Fjodorov zlobil víc, ale celkově Češi drželi Rusy u huby a nic moc jim nedovolili.
Sami nastřelili dvě tyčky. Tu první v polovině utkání Jaromír Jágr. Snad poprvé v životě se radoval, že nedal gól. „Možná bychom začali moc brzy bránit,“ culil se po zápase.
Před Svobodovou trefou jsem měl zvláštní tušení. Nebo to bylo zbožné přání? Prostě mě napadlo, že ten gól dá Martin Procházka, jako dva roky nazpátek na šampionátu ve Vídni. Každopádně, když šel na led, zapnul kolega Václav Cibula kameru. Má to tam.
Svobodův příběh byl ale ještě silnější. Turnaj století, nejkrásnější triumf v dějinách pečetí bývalý emigrant. V reprezentaci je poprvé, český pas mu do Nagana přivezl Ivan Hlinka. K tomu to příjmení, finále s Ruskem…„Nelze se modlit ke stejnému bohu,“ pronesl po finále trenér Jurzinov.
Asi chtěl říct, že osud nemůže být milosrdný ke všem. Ale Češi mu šli naproti víc. „Ještě, že jsme tam měli dvacet obránců a Haška. Příště pište Jágr 68 D jako defense,“ smál se ten, o němž Ivan Hlinka pronesl, že takhle bránil naposledy v žácích.
„A teď už porazit jen Marťany,“ vysypal ze sebe dojatý Sláva Lener. Na střídačce brečel, stejně jako Hlinka. I tenhle ostřílený mazák měl slzy v očích. „Ty vole, oni to vyhráli?!“ přesvědčovali jsme se sporťákem Zdeňkem Paulem jeden druhého.
Celou noc jsme drtili písmenka a po šichtě si někdy nad ránem sedli u piva. Pořád nám to nedocházelo. Jak je to vůbec možný? Nebo se nám to jen zdá? Ale ono se to vážně stalo. Jo, bylo to přesně tak.
CO ZAZNĚLO„Petr si ten slavný gól za nelehkou kariéru zasloužil. A já si poprvé v životě myslel, že mě sejme infarkt.“ „Seděl jsem v hledišti obklopen samými Rusy. A ten rozhodčí, to nemohl být Kanaďan, ale taky Rus… A to je na mě moc Rusů najednou.“ „Musím se omluvit Ríšovi Šmehlíkovi za to, jak jsem ho po zápase trefi l hokejkou pod oko. Inu, to je hokejový život…“ „Chtěl bych poděkovat českým fandům, do jedné hodiny do rána jsem četl jejich faxy. Všichni jsme věděli, že v tom nejsme sami!“ „Mně to vítězství zatím nějak nedošlo a snad mi to dojde až v Praze, kde to oslavíme s našimi fandy. Přiznám se, že mě to nijak nechytlo, stejně jako mě nechytly moje první dva Stanley Cupy.“ „Já na vás nechci dělat chytrýho, taky jsem dal v kabině kapku šampaňskýho a do toho šoupnul vodku, ale co víc si trenér může přát? Porazili jsme celý hokejový svět, Ameriku, Kanadu i Rusko.“ „Je to celkově můj osmnáctý největší úspěch.“ |
