Roman Červenka o lajně s veterány: Musíme na sebe mluvit
Na ně se bude spoléhat. Až ve čtvrtek v našlapané O2 Areně začne hokejová reprezentace ruský Channel One Cup, Roman Červenka a jeho lajna budou mít na starost obstarávání hlavní produkce. Jak si on, Nedvěd a Hlinka, tři esa, základním hokejovým povoláním centři, společně povedou? „Na hodnocení je brzy, uvidíme v zápase,“ ví hvězda Petrohradu.
Musíte si vy tři zvykat v netradičně složeném útoku?
„Ne, sám jsem za poslední roky hrál na víc postech, nemyslím si, že by to pro mě byl nějaký problém. Jde hlavně o inteligenci jednotlivých hráčů, doufám, že se doplníme. Je dobré na sebe na ledě mluvit, i když tempo samozřejmě bude trochu jiné, než na jaké jsme zvyklí z klubových soutěží. Ale to jsou všechno jen slova, uvidíme ve čtvrtek…“
Národní tým dává málo gólů, v sezoně jich má jen pět ze šesti zápasů. Berete tuhle bilanci osobně? Čeká se zrovna od vás, abyste pomohli…
„Samozřejmě, jsme tady od toho. Zase podle mě ale nemá cenu na tohle myslet, dávat si to moc do hlavy. Člověk se musí jen snažit odehrát dobrý zápas, jít do toho naplno a proměňovat své šance. Uvidíme… Je třeba aspoň využít nějakou přesilovku. V dnešním hokeji je hrozně těžké se prosadit při hře pět na pět, většinou padají ne moc hezké góly, spíš z dorážek, takže je třeba jít do brány, předvést tam důraz.“
Je v národním týmu znát, že poslední dobou se v koncovce trápí?
„Myslím, že ne. Každý si sem přivezl ze svého klubu formu, každému se individuálně nějak daří, a nároďák je jen jednou za čas. Tohle tedy v hlavě podle mě nikdo nemá, v tom by problém být neměl.“
Sám jste dřív poznal, že forma z klubu se nemusí v reprezentaci projevit. Už si s tímhle umíte poradit? V podstatě na každé akci se vám podaří prosadit se.
„Rozhodně to teď není jednodušší než dřív. Naopak, je větší tlak a první dvě pětky si protihráči vždycky víc hlídají. Ale zase máte víc prostoru na ledě, dostanete se do přesilovky a víte, že nějaká šance přijde. Pak ji chcete využít, to je jasné. Ani bych to neviděl tak, že dám každý turnaj gól. Někdy to vyjde, někdy ne. Na ledě se snažím odvést maximum, to je základ.“
Proti Finům vás na začátek turnaje požene plná domácí O2 Arena. Počítám, že se těšíte…
„Jistě. Každý domácí zápas za repre je dobrý, všichni rádi hrajeme před svými rodinami. Když navíc přijde hodně lidí, je to paráda. Moc jich totiž teď obecně na hokeje nechodí. Takhle si všichni zápas užijeme. Fanoušci i my hráči. Navíc tohle bude podle mě vážně dobrý turnaj. Všechny týmy nabraly nejsilnější sestavy, co byly k dispozici. Čekám dobré hokeje, určitě se bude hrát nadoraz. A že jeden z těch zápasů můžeme hrát doma je jen plus.“
Jde o poslední tři utkání před olympijskými hrami, vy jste pro ně jedním z evropských adeptů. Vnímáte, že teď hrajete o nominaci?
„Jistě, každý tohle ví. Ale nejde na to myslet, brát to tak, že když nic nepředvedu, nepojedu na olympiádu. To může akorát zbytečně svazovat. Spíš je třeba k tomu přistoupit tak, aby člověk odehrál vždycky nejlepší zápas, co může, brát je jeden po druhém a pak se uvidí. Všechno je o bojovnosti, o věcech navíc. Buď to potom vyjde, nebo ne, to už je všechno na trenérech, jestli vás potřebují do týmu, nebo třeba někoho jiného do jiné lajny. Myslím, že každý tady bude chtít v první řadě odvést maximum už jen proto, že se nároďáku poslední dobou nedaří.
