Divíšek: Ani jsme si nemohli rozpomenout na vítězný pokřik
Užíval si vykročení z temnoty posledních dní, Tomáš Divíšek s hokejovou Slavií v pátek slavil první vítězství po devíti prohrách. Jeho soubor doma porazil Olomouc 5:1, poprvé od 16. listopadu si připsal triumf za tři body. „Ani jsme si nepamatovali pokřik,“ usmíval se zkušený útočník.
Konečně jste prolomili své nezdary…
„Trvalo to. Ale!“ (usmívá se)
Co vám pomohlo k vytouženému triumfu?
„Hráli jsme asi nejlíp za poslední dobu. Docela jsme bruslili, byli jsme poctiví ve všech věcech. Bylo to od nás víc v pohybu, jiné než v poslední době. Přenesli jsme práci z tréninků do zápasu. Konečně.“
Zase jste prohrávali, byla to velká rána?
„Takhle… My jsme na tu paniku zvyklí. Takže s námi už to nic moc neudělá, jsme otrlí. První třetinu jsme měli navzdory tomhle momentu navíc vynikající. Opravdu, dobrý výkon. Možná to nebyl krásný hokej, ale odmakaný.“
Co zápas zlomilo na vaši stranu?
„Přesilovky jsme hráli dobře. Tři jsme využili, Olomouc ani jednu. Tohle dneska rozhoduje a podle mě tomu tak bylo i tentokrát.“
Dali jste pět gólů, to je pocit taky dlouho nepoznaný.
„Tlačili jsme se do branky do poslední minuty. My nikdy nevíme, kdy bude ten gól poslední, chtěli jsme to tam nasypat. A dobře že tak. Aspoň jsme to na konci měli klidnější. Teď víme, že skórovat umíme a snad to budeme opakovat častěji.“
Cítíte velkou úlevu?
„Velkou. Moc se mi líbilo, že přišlo přes šest tisíc fanoušků a ta radost lidí byla nádherná. Úplně jsem se na konci musel na střídačce smát, jak mě to potěšilo. Ti lidi si to těžce vyčekali, a teď vytleskali.“
Vedení dalo vstupenky za dvacet korun a tribuny byly nezvykle plné. Namotivovalo vás to?
„Rozhodně. Je to něco jiného, než když hrajete v tichu. Atmosféra je jiná a je to znát. Byl bych rád, kdybychom vyhrávali pořád a oni chodili dál. Ta podpora byla cítit.“
Rozpomněli jste se v kabině vůbec na vítězný pokřik?
„Měli jsme problémy (směje se). Ďolík (Jiří Doležal) tam řval páté přes deváté.“
Euforie zasloužená, veliká. Ale co ta výhra znamená pro realitu? Pořád jste propastně poslední.
„Tak to teď nevím, to byste mi museli zavolat později. Ale víme o naší situaci, uvědomujeme si ji. Musíme teď na tenhle výkon navázat v neděli v Liberci a pokusit se odrazit k lepším zítřkům.“
