Sudí od videa: Sporná branka? V žádném případě to nebyl gól
Jedenáct let dělá Aleš Staněk rozhodčího u videa, ale moc důležitějších okamžiků nepamatuje. Na jeho verdiktu visel osud pátého finále extraligy mezi Třincem a Litvínovem (2:1 sn). Dotlačil Martin Ručinský v 74. minutě prodloužení puk přes brankovou čáru? Nebo jej třinecký brankář Peter Hamerlík stačil na poslední chvíli vyrazit? „Puk nebyl celým objemem za čárou, nebyl to v žádném případě gól,“ doporučil Staněk nakonec sudím.
Nezastírá, že rozhodování bylo náročné. „Máte v tu chvíli v rukách osudy obou mančaftů, osud celé sezony.“ Klíčový verdikt se nerodil lehce. „Největší průšvih byl, že neměli moc dobře nakreslené lajny, přesněji řečeno brankovou čáru. Nebyla moc vidět, nebyla dost výrazná.“
Co tedy rozhodlo? „Pomohl obrázek z televize, kdy pomocí elektronické tužky propojili čárou od tyčky k tyčce,“ líčí Staněk. „Tam bylo jasně vidět, že puk nebyl celým objemem za brankovou čárou. A měl jsem i další záběry. V nové Werk Areně to mají výborně zařízené, plno kamer. Pomáhal jsem si i vrchní a zadní kamerou, ale úplně přesně se to dalo posoudit až podle záběru, který ukazovali i v televizi.“
Verdikt Staněk konzultoval i s delegátem zápasu, kterým byl Milan Kolísek. „Konečné rozhodnutí jsem musel udělat já, ale shodli jsme se. Ale bylo to těžké, to nezastírám.“
Sám měl z prvního náhledu pocit, že gól byl.
„Ze začátku viděl gól snad každý. Ale dívali jsme se na další kamery, proto to tak dlouho trvalo. V takové chvíli nesmíte udělat chybu. Opticky to nejdřív vypadalo, že puk je v brance. Ale nebyl celým objemem. Regulérní gól to být nemohl.“
K námitkám litvínovského trenéra Radima Rulíka, že v Třinci nebyly regulérní brankové konstrukce, se Staněk vyjadřovat nemůže. „Tohle není v mé kompetenci. Vím jen, že se branky schvalují před sezonou, řeší to myslím ředitel extraligy se svými pomocníky. A před zápasem je kontrolují čároví rozhodčí.“
Staněk nezastírá, že gól/negól v pátém finále pro něj byl zatím asi nejsledovanějším rozhodnutím. „Shodou okolností jsem dohlížel na sedmé finále Zlína s Plzní, tam jsem tehdy práci neměl. A pamatuji si ještě jednu vysokou hůl z finále Pardubic s Vítkovicemi, ale tam nebylo zdaleka tolik kamer k dispozici. Také to bylo těžké, ale i tehdy dost pomohla televize.“
