Vlastní čtyři tituly se Spartou, začínal v ní jako teenager a po pár odbočkách jinam končil v táboře rudých jako čtyřicetiletý kmet. Jiří Vykoukal načuchl holešovickým prostředím, jeho specifika má detailně zmapovaná. Ví, jak to na zaminovaném území chodí. „Sparta už není tou Spartou, co bývala dřív,“ tvrdí bývalý vynikající zadák, dvojnásobný světový šampion, pár dnů po vyřazení "svého" týmu ve čtvrtfinále extraligového play off od Komety 0:4 na zápasy.
Co všechno vidíte za expresním odchodem Sparty z play off?
„Pořád se považuju za sparťana, něco jsem za ni odehrál, pamatuju poslední tituly 2006 a 2007. Není mi jedno, jak to pro ni letos dopadlo. Vyřazení Kometou je hodně kruté. Sparta tvrdí a všude prezentuje, že buduje značku. Teď jde o to, jestli Sparta bude značkou nebo Spartou.“
Narážíte na to, že za klub najatí hráči nedýchají, protože s ní nemají mnoho společného?
„Historicky je dáno, že Sparta vyhrávala tituly se svými hráči, dnes jich tam je málo. Klub jde cestou nákupu cizinců a posledním sparťanským mohykánem je Míra Forman. Vedle něj Jarda Hlinka, jenže to už je čtyřicátník, který to celé neutáhne. Sparta, jaká bývala kdysi, je v nedohlednu, a je to velká škoda. Na tohle vždycky lidi slyšeli. Asi je to dané dobou. Teď se s tím Sparta musí poprat sama. Ale ta hromada cizinců ji neprospívá. Spíš v ní zabírají místo, než aby jí pomohli. Za poslední roky jich byla strašná spousta.“
Kam byste sáhl vy?
„Co bych rozhodně udělal, postavil bych na střídačku Jardu Nedvěda (trenéra dorostu), nebo nějakou jinou sparťanskou ikonu či hráče, který má se Spartou cosi společného. Jarda podává u mládeže výbornou práci.“
Příklady Strakovy Plzně, Čajánkova Zlína nebo Ručinského Litvínova dávají najevo, že duch klubových symbolů je důležitý. Nebo ne?
„Něco na tom je. Třeba Jarda Hlinka je ve Spartě podobný případ, přišel Honza Hlaváč, ale odehrál jen pár zápasů, přišel pomoci, nešlo od něj čekat, že si ty úkoly vezme na hrb. Ale u Sparty mi chybí to, co ji vždycky zdobilo, sepětí mnoha lidí v klubu, kteří jí fandili srdcem. V tomto bych Jardovi Nedvědovi věřil, že by to mohl nakopnout a přiblížit tomu, kde to bývalo. Nevím, je to jen můj názor. Ale podívejte na ten půst, deset let bez titulu, za rok jedenáct.“
Sparta nemůže naříkat na špatné gólmany, zároveň však nemá brankáře, na kterého je permanentní spoleh. Jak velký to může být problém?
„Pepís (Tomáš Pöpperle) v sérii s Kometou chytil, co měl, ale narovinu, nepřidal nic navíc. Obrana mu moc nepomohla. Vůbec hra sparťanských beků mi přišla katastrofální. Od obránců jsem nezaznamenal nic konstruktivního, jen nahazování naslepo, ze kterého hrozilo přečíslení soupeře. Nesmíme samozřejmě opomenout obrovskou kvalitu brněnského kádru, to by nemělo zapadnout.“
Ovšem před play off si prošla značnou krizí, dokázala se však zmobilizovat, Sparta nikoli.
„Je fakt, že si v sezoně neprošla krizí, naopak se plácali po ramenou z finále Ligy mistrů. Jenže tahle soutěž vůči extraligovému play off nic neznamená.“
Vidíte ve Spartě náznaky nějaké dlouhodobější strategie?
„Jedna věc jí nenahrává. Šikovní hráči odcházejí do Ruska nebo jinam, ti nejlepší bojují o NHL. Na druhou stranu, s tím se musí vyrovnat všechny kluby. Sparta je pořád velkoklub a tak se na ni musí nahlížet. Oni sami musí vědět, jestli z juniorů dokážou něco vychovat, zařadit je do áčka, anebo jít cestou nákupu mladých talentů odjinud, kteří se během čtyř, pěti let vyhrají v tahouny. Každý ví, že na Spartě je tlak, ale na ten si nikdo nemůže stěžovat, pod tlakem hrají i v Liberci, Brně, v Třinci, kdekoli jinde. Kdo do Sparty přichází, musí být smířený s tím, že na něj bude vidět.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
