Martincové: dvě malá esa. I Hradec má svůj legendární postupový ročník
Je to rodinný klan, který klidně mohl vládnout hradeckému hokeji. Kdyby... Kdyby nedošly v sezoně 1993/94 peníze. Klub z extraligy spadl, málem se časem rozpadl úplně. Po Patriku Martincovi sáhla Sparta, mladšího bratra Tomáše ulovila Olomouc. Táta Luboš v té době dělal funkcionáře a musel si vyslechnout, jaký měl podíl na pádu klubu. Každopádně velká hokejová dynastie rychle skončila. Bráchové odehráli přes tisíc zápasů v extralize, ale už žádný další spolu.
Jednou jedinkrát město málem spadlo z totální hokejové euforie. Hradec Králové postoupil v roce 1993 do extraligy, od té doby se už stejná horečka neopakovala. Kdo ví, jestli by se nádhernému šílenství vůbec přiblížil stav, kdyby klub už pod hlavičkou Mountfieldu nejvyšší soutěž někdy vyhrál. Už asi těžko.
V poblázněném Hradci tehdy působil i klan Martinců. Otec Luboš měl roli sekretáře klubu, válela v něm vycházející útočná hvězdička Tomáš a z Pardubic se vrátil jeho starší bratr Patrik. Byli u toho, když Hradec postoupil do nejvyšší soutěže. A jasně, taky si pak vyžrali těžký konec, když došly peníze a klub zase rychle zamířil do první ligy.
„Ta radost, když jsme šli nahoru? Obrovská,“ líčí i po 27 letech Patrik Martinec. „Později jsem zažil ve Spartě titul, ale tohle bylo poprvé, navíc v klubu a městě, kde jsem vyrostl. Hradec postoupil do extraligy, tohle se tam v hokeji nikdy
