Z tvrdého beka je komplexní obránce. Němečka změnil i mentální trénink

Překvapil, jak se zlepšil. Zapomeňte na mladší verzi obránce Davida Němečka. V pětadvaceti dokázal posunout hru na mnohem vyšší úroveň. Už není jen expert na tuhou defenzivu. Ano, pořád bolí, když se s ním na ledě potkáte, a zápas bolí i jeho. V dresu Sparty, lídra extraligy, má nejvíc hitů i bloků. Ale taky je s 19 body nejproduktivnějším obráncem týmu.

Pořád se cítíte jako defenzivní bek?
„Vyloženě jako defenzivní asi už ne. (usměje se) Pořád mám ale svoji hru postavenou na poctivé obraně a body jsou příjemný bonus, nadstavba."

Docela hezká, když platí, že s příštím gólem dorovnáte vaši střeleckou bilanci za posledních pět let dohromady.
„To je pravda. Myslím, že jsem začal trochu víc využívat bruslení. Dřív jsem přemýšlel až příliš defenzivně, někdy to bylo opravdu až moc. Teď jsem změnil myšlení,že když si vzadu splním povinnosti, tak proč nepodpořit útok, nepomoci týmu ještě jinak."

Dřív jste měl strach, že uděláte chybu?
„Možná taky. Když hrajete víc s pukem a víc se tlačíte dopředu, je riziko, že nastane nějaká chyba, vznikne díra. Je třeba tyhle situace dobře rozlišovat. Řekl bych to tak, že každý hráč má nějaký vývoj, zlepšuje se, posouvá. Dostáváte do sebe zkušenosti, které nenatrénujete. Nakonec pak zjistíte, že se v těch samých situacích objevujete pořád dokola, vyhodnocujete je lépe a lépe. Nebo měli byste se v nich lépe orientovat. Tím pádem byste se pak měli naučit rozlišit, kdy útok máte podpořit a kdy bude lepší zůstat vzadu."

V několika zápasech jsem vás viděl mezi útočníky. Když to bylo jednou, říkal jsem si, náhoda. Když to bylo víckrát, tak bylo vidět, že náhoda je nesmysl. K tomuhle poznání, že je potřeba situace vyhodnocovat jinak, než jen čekat na protiútok, jste dospěl v létě?
„Hodně mi otevřelo oči, že jsem se v létě připravoval se skill koučem