Za poslední rok a půl se mu totálně obrátil život. V hokeji, především však v soukromí. Abnormální turbulence vyslaly Vladimíra Růžičku z nablýskaného pódia mezi nejdiskutovanější figury českého národa. Kapitán olympijské party z Nagana a veleúspěšný kouč se pro mnohé stal zklamáním století. Co on na to? Mávne rukou. „Co řeší lidi okolo, mě nezajímá. Jsem šťastný, miluji svoji přítelkyni, baví mě práce v Chomutově,“ říká 53letý kouč Pirátů.
V den, kdy Vladimír Růžička vítal ve své pracovně reportéry Sportu, řešila se víkendová svatba jeho syna, na niž otec nepřišel. Údajně odmítl dorazit bez své nové známosti, která nebyla na oslavě vítána. Kdekoho napadne, jak to mezi těmi dvěma bude fungovat v klubu, kde Růžička junior platí za stěžejního útočníka.
Veřejnost řeší důvody vaší absence na synově veselce. Nehrozí, že se tato extempore promítnou do chodu týmu?
„Vláďu jsem trénoval už ve Slavii, v Chomutově je pro nás jedním z klíčových hráčů, naposledy měl hodně dobrou sezonu. Jsou to osobní věci, které bych tu nepitval. Ale chci říct jednu věc. Jsem šťasťnej tady v Chomutově, žiju s přítelkyní, rozumíme si, máme se rádi,
Marii
miluju. Chápu, že k tomu má každý svůj komentář, ale to já řešit nebudu. Ať si každý zamete před svým prahem, já se taky nestarám o druhý. Každý máme nějaký život, pro mě je zásadní, že z něj mám radost a jsem teď hrozně šťastnej, protože jsem s někým, koho mám ohromně rád.“
Čili to celé nedopadne odchodem syna z týmu?
„Vůbec ne. V žádném případě. Mě zajímá mužstvo a do něj Vláďa patří.“
Ale jde ve vašem případě oddělit soukromé záležitosti od pracovních a netahat je do kabiny?
„Právě, že naše rodinné záležitosti nechci do kabiny vůbec tahat. Čas to vyřeší, nebojte.“
Češi mají v povaze, že řeší ostatní. Vy jste teď v bulvárních médiích pořád. Otravuje vás to?
„Otravuje, ale na druhou stranu jsem rád, že když někde s přítelkyní jsme, je vidět, že nám plno lidí vztah přeje. Často slýchávám, abych se hlavně nenechal otrávit. Ale já jsem na tu pozornost zvyklý, znáte mě. Klíčové je, že jsem šťastnej, a díky tomu můžu svoji práci dělat naplno.“
Nepoztrácel jste v poslední době s ohledem na to, co se kolem vás děje, řadu kamarádů?
„Je to přesně tak, že když jste nahoře a daří se vám, tak jich máte plno. Poznáte je ale až tehdy, když se něco stane. To není jen můj případ. Každý ví, o čem mluvím. Každý si tím v životě prošel. Samozřejmě ale plno kamarádů zůstalo se mnou.“
Nemáte díky novému vztahu nějaké nové zájmy?
(směje se) „Hobby, jo?“
Jestli nechodíte víc do kina například, nebo do společnosti.
„Nemám s tím problém. Filmy mám rád, takže do kina chodíme často. O zábavu mám postaráno. Teď jsem za čtyři měsíce odpočinutý a těším se na novou sezonu.“
Připadáte nám hubenější, je to tak?
„Jo, jo, něco jsem sundal. Jak říkám, jsem spokojenej. Je důležité, abych byl na hokej připravenej. Kdybych tu seděl jako hromádka neštěstí, nebylo by to dobře. Moji nejbližší kamarádi dobře vidí, že jsem spokojenej a šťastnej.“
Uleví se vám, až se vyřeší kauza s panem Palaščákem? V srpnu bude soud.
„Jo. Budu rád, až se to vyřeší. To chci od začátku. Nic víc k tomu říkat nechci.“
