Jako na svérázného, ale férového trenéra, který měl u hráčů přirozený respekt, bude na Josefa Augustu vzpomínat bývalý vynikající útočník Viktor Ujčík. Se sedmdesátiletým velikánem českého hokeje, který dnes zemřel po boji s rakovinou slinivky, ho pojily vazby na Duklu Jihlava, ale také ty reprezentační.
"Budu na pana Augustu vzpomínat samozřejmě v dobrém. Byl to svérázný trenér, jak jsme tak z Vysočiny už zvyklí, ale člověk u něho vždy věděl, na čem je," řekl ČTK Ujčík.
Při trenérské dráze mu podle něho jednoznačně pomohlo, že sám hokej hrával na nejvyšší úrovni. "Bylo vidět, že ví, o čem mluví, že si tím hokejem prošel. Na nic si nehrál a u hráčů měl respekt, choval se k nim férově," doplnil Ujčík, jenž sám nyní v Jihlavě působí jako asistent hlavního kouče Petra Vlka.
Hokej pod Augustou si užíval. "Nesvazoval nás přehnaně taktickými pokyny. Jasně, že něco bylo dopředu dané, ale nechával nám jinak při zápasech volnost," připomněl čtyřiačtyřicetiletý Ujčík, který pod Augustou jakožto asistentem trenéra vstoupil v Jihlavě do domácí nejvyšší soutěže.
Augusta je také nesmazatelně zapsaný u zlatého hattricku ze světových šampionátů 1999 až 2001. Poprvé jako jako asistent Ivana Hlinky , poté dvakrát jako hlavní kouč. U národního týmu skončil po světovém šampionátu 2002. Společně slavili v letech 1999 a 2001, kdy byl v reprezentačním výběru i Ujčík.
Zprávy o úmrtí ho nepřekvapily. I proto, že s Augustovým synem Patrikem vede jihlavské juniory. "Vzhledem k tomu jsem nebyl nijak zaskočený. Přesně jsem věděl, jaká ta situace je. Je to samozřejmě hrozně smutná věc, na druhou stranu ale chápu, že už to pro pana Augustu muselo být vysvobození," uvedl Ujčík.
Kromě společných sportovních úspěchů má na Augustu pěkné vzpomínky i mimo led. A jedna se mu vybavila okamžitě. "Jeli jsme spolu tehdy na sraz nároďáku a já jsem řídil. Už jsme docela spěchali, jenže dálnice před Prahou byla zacpaná, tak jsme to brali po menších silnicích různýma zkratkama. Když jsme úspěšně dojeli a pan Augusta vystoupil z auta, jen se oklepal a prohlásil 'tak s tebou už nikdy'," smál se Ujčík.
"Chechtal se u toho a samozřejmě pak na cestě zpátky jel se mnou znovu, ale to už jsme jeli v klídku a po dálnici," dodal Ujčík.
