Zase se dal na vojnu. Marek Mazanec opět válčí v bitvě s hodně nejistým výsledkem, chce se přes farmu dostat do NHL. Ne na skok. Natrvalo. „Tady v Americe se peru o to, abych dostal lepší práci. Pokud chytáte v Evropě, tak se perete, abyste dobrou práci neztratili,“ vysvětluje v rozhovoru pro deník Sport, proč se vůbec nebojí AHL. Opustil Slovan, odpískal olympiádu. Jeho adresa má jméno Hartford, farma New York Rangers.
Když podepsal v polovině srpna ve Slovanu Bratislava, byl to velký fofr. Sám říkal, že nabídka z KHL přiletěla v podstatě odnikud. Marek Mazanec se těšil na to, jak se ukáže v Evropě a vychytá si další angažmá za mořem. Nakonec to nabralo trochu jiný vývoj. Zpátky do Ameriky odešel dřív, už v prosinci. Po čtyřech letech v organizaci Nashvillu vyměnil adresu. Teď je třetím gólmanem u New York Rangers.
Směrem do Evropy to v létě byla akce kulový blesk. Teď taky?
„Do Slovanu jsem šel s tím, že se do Ameriky chci vrátit. A situace v klubu se nevyvíjela podle představ, takže jsem začal uvažovat o odchodu. Slovan souhlasil, že když si něco najdu, můžu jít. Takže zase tak narychlo to nebylo. Byl čas na promyšlení a byl čas jednat. Až když se podepsala smlouva, nabralo to hodně rychlý spád.“
Vzpomínám, jak jste říkal, jak Rangers byli ve hře už před sezonou. Co se stalo, že na podzim jste si neplácli a v rozjeté sezoně ano?
„Tenkrát jsme asi týden neměli od Rangers odpověď a Slovan na mé rozhodnutí spěchal. Potřeboval jsem někde začít sezonu, Slovan se zdál jako skvělá příležitost. V den, co jsem podepsal se Slovanem, se pak ozvali i Rangers s nabídkou.“
Tomu se říká pech.
„To už tak bohužel v hokeji chodí.“
Jenže moc radosti jste si ve Slovanu neužil, klub prohrával, pak jste přišel o pozici jedničky. Když budete přemýšlet pozitivně, dala vám krátká evropská mise aspoň něco?
„Na svém působení ve Slovanu vidím spoustu pozitiv. Byla to výborná zkušenost a Slovan mi dal možnost okusit KHL, to má taky svoji hodnotu. Bratislava je dobré město a Slovan má výborné fanoušky, takže není potřeba se na všechno koukat černě.“
Stejně, neříkáte si, že ozvat se Rangers dřív, mohlo být lépe?
„Neříkám si vůbec nic. Čím víc bych nad tím přemýšlel, tím by to bylo horší. V době, kdy jsem čekal na nabídku z Ameriky a zároveň podepisoval Slovan, už nebylo zrovna moc na vybranou.“
U Slovanu byly vždycky velkým tématem peníze, klub hráčům dlužil, sezona se různě pytlíkovala, ale teď je docela ticho. Proč je tedy tým pořád tak dole a stabilně patří mezi horší v KHL?
„Peníze jsou tam určitým problémem pořád, ale nemyslím, že to má vliv na hokejovou stránku. Když jdu do Slovanu hrát, zkrátka počítám s tím, že budou určité finanční potíže. Klub pak peníze dříve nebo později uhradí. Byl jsem tam jen chvíli, abych si hrál na chytrého a říkal, kde je problém.“
Jasně, ale leccos jste poznal.
„Přivedli mě, nepomohlo to. Vyměnil se trenér, nepomohlo to. Přivedli několik hráčů v průběhu sezony, taky to nepomohlo. Těžko říct, co je špatně.“
Když už jste do Evropy dorazil, nekalkuloval jste s možností, že zůstanete, pojedete na olympiádu, na mistrovství světa, ukážete se skautům tam? Tahle cesta je přece taky docela otevřená.
„Jenže na olympiádu bych jel stejně jako trojka, takže jestli si mám vybrat mezi variantou být do počtu v nároďáku, nebo bojovat o kariéru v Americe, volím Ameriku.“
V prvním týmu Rangers je plno, takže bylo jasné, že se půjdete prát na farmu. S jakou vizí jste do organizace vlastně vyrazil, že se nahoru postupně prokoušete?
„Radši jsem tam s žádnou vizí nešel. Už jsem byl před tím čtyři roky v Nashvillu a vím, že nemá cenu nějaké vize mít. Všechno je to o tvrdé práci, výkonech v zápasech a o tom být připravený, když šance přijde.“
Obdivuju vaši vnitřní sílu se hrabat z farmy nahoru, prát se o flek s dvacetiletými kluky, každý rok tam přijde někdo nový. Kde je ten váš hnací motor?
„Tady v Americe se peru o to, abych dostal lepší práci. Pokud chytáte v Evropě, tak se perete, abyste dobrou práci neztratili. Daleko lépe se mi chodí na zimák, když vím, že můžu něco získat.“
Nahradit Lundqvista a Pavelce? Tudy cesta nepovede
Myslíte, že jste třeba po těch čtyřech sezonách u Predators i psychicky silnější?
„Nevím, jestli přímo psychicky silnější, ale už vím, jak to tady chodí a znám jazyk. Tohle vám dost pomůže.“
Chápu vaši motivaci. Není ale třeba nebezpečné, že u skautů a generálních manažerů teď zapadnete do kolonky kvalitní brankář na farmu, ale nic víc?
„Mraky lidi by dalo bůhví co za to, aby dostali tuhle nálepku, že jsou kvalitním brankářem pro farmu. AHL je výborná liga a není lehké se prosadit. Já se snažím udělat všechno pro to, abych se posunul dál, a vím, co to obnáší, aby člověk mohl byt aspoň kvalitním brankářem pro farmu.“
Nemyslel jsem to špatně. Ale člověk hraje hokej i kvůli tomu, že je to práce, živobytí. Není třeba lepší se zkusit držet v KHL, kde si člověk přijde na jiné peníze než na farmě?
„Jenže je tady jeden problém. Držet se v KHL zní mnohem snadněji, než jak těžké to doopravdy je. V první řadě není lehké se tam pro českého brankáře vůbec dostat. Další věc je, že ještě těžší je se dostat do solidního týmu, který právě přináší finanční jistotu. Zabezpečit se dá i na farmě, když je člověk chytrý a nepotřebuje k životu po kariéře miliony měsíčně.“
Takže byste byl klidně ochotný v AHL pokračovat dál, kdybyste viděl, že ta cesta má nějaký smysl?
„Když ucítím šanci, že se můžu dostat do NHL, tak určitě.“
Teď je to v Rangers nastavené tak, že kdyby se něco stalo brankářům v prvním týmu, vy jdete nahoru?
„Jsem třetím gólmanem v organizaci, takže když budou z jakéhokoli důvodu potřebovat nahoře brankáře, měl bych jím být já.“
Henrik Lundqvist má neotřesitelnou pozici, Ondřej Pavelec plní dobře úlohu dvojky. Existuje vlastně nějaká jiná šance, jak tenhle blok prorazit, než že by jeden z nich nebyl fit?
„Odpověď je už v otázce. (usměje se) Oba jsou skvělí brankáři a jiná cesta momentálně nevede. Dokud oba podávají dobré výkony a jsou zdraví, není důvod, aby mě volali nahoru.“
Dostanete se někdy do kontaktu i s trenérem brankářů Benoitem Allairem, který, s trochou nadsázky, sestrojil nejen Lundqvista, ale i Cama Talbota nebo Antti Raantu?
„Jasně, Ben je neskutečně pozitivní člověk. Sází na to, že každý brankář na téhle úrovni ví, co musí dělat, aby byl úspěšný. On funguje jako nástroj pro zdokonalování dovedností a udržení mentální pohody, což je pro brankáře nejdůležitější. Pravidelně dojíždí i do Hartfordu, aby s námi pracoval. Vím, že dlouhodobá spolupráce s ním by mě určitě posunula dál.“
Není trochu risk upozorňovat na sebe zrovna přes Hartford, jeden z nejhorších týmů AHL? Vždyť to musí být trochu podobné jako Slovan.
„Jenže druhý pohled zase je, že na Slovanu hrálo hodně zkušených hráčů, co už prošli kus světa a hodně toho viděli. V Hartfordu je deset nováčků, kteří se učí, co je profesionální hokej. V tom je velký rozdíl a jsou tam i další. Navíc v horších týmech má brankář daleko větší šanci na sebe upozornit. Můj úkol je udělat ze špatného týmu alespoň průměrný. Když se to nepovede, tak samozřejmě sezonu budu hodnotit jako neúspěšnou.“
Jak se zatím zpátky v AHL cítíte? Podle čísel plníte to, proč jste přišel. Nejlepší gólman farmy.
„Cítím se výborně. Hokej je tady rychlejší a přímočařejší. Daleko víc mě to baví. Jen mi teď v zápase s Uticou luplo v kotníku a nedochytal jsem. Teď to mám trošku ztuhlé. Doktoři mě ale dají dohromady a za chvíli snad budu zase v bráně.“
