Legendární Čert o hattricku Treťjakovi i bitvě se Spartou: Býval jsem nervák
S čerty nejsou žerty. Když se František Černík rozjel na bruslích, nebyl k zastavení. Pekelně rychlý a šikovný. I vychvalovanému brankáři Treťjakovi nasypal hattrick. Na světové scéně sklidil šest medailí včetně zlata z MS 1976. O pět let později pomohl Vítkovicím k jedinému titulu. Jako funkcionář byl na olympiádě v Naganu a třech zlatých šampionátech. Minulou sobotu oslavil „Čert“ sedmdesátku. „Mládí vpřed, jak se říká,“ zasmál se do telefonu.
V pondělí oslavil jubileum s kamarády, k nimž patří někdejší hokejoví parťáci jako Vladimír Vůjtek nebo Ladislav Svozil. Už dřív přiletěla dcera Andrea s manželem Pavlem Kubinou, trojnásobným mistrem světa a vítězem Stanley Cupu. „Dělá na Floridě do aut,“ připomněl František Černík. „Co mám povídat o sobě? No, sedmdesátka na krku,“ povzdechl si.
Čert říkali v reprezentaci už brankáři Vladimíru Dzurillovi. Když se v jednu dobu sešli spolu, gólman byl pro spoluhráče „starý Čert“ a „mladý Čert“ byl Černík. Někdo odvozuje vznik přezdívky od jeho příjmení. „Ale s ním neměla nic společného,“ připomněl legendární útočník. Dostal ji podle kudrnatých vlasů. A trochu i proto, že rohatý nikdy nespí.
Uměl se pořádně čertit, až vzplály emoce.
