Generálka s rozpaky a pískotem. Sparta není před ligou v pohodě
Kdo má dobrou paměť, určitě si vzpomene. Minulou sezonu nezakončila Sparta dobře. V posledním utkání remizovala s Bohemians 0:0 a na branku Klokanů vystřelila sotva dvakrát za celý zápas. Tento výsledek odsoudil tým na konečnou pátou příčku, s níž na Letné vůbec nebyli spokojeni, stejně jako s předváděnou hrou. Střih. Nyní zbývá do startu nového ročníku necelý týden a všichni se ptají: Jakou Spartu tentokrát uvidíme? Generálka se Zaglebie Lubin (1:2), ale vlastně celá letní příprava, naznačily, že velice podobnou té z minulé sezony.
Co se dalo prominout během rozehrané sezony, už se těžce bude omlouvat po letní přípravě, kdy si trenér mohl postavit mužstvo k obrazu svému. Sparťanský kouč Pavel Hapal se však dostal do úzkých ještě před začátkem ligy.
Z pohledu výsledků jedna z nejhorších příprav za posledních deset let? Nad tím by se snad ještě daly přimhouřit oči. Co je však při pohledu na současnou Spartu horší, je její projev na hřišti. Změnil se od konce května? Bude Sparta na hřišti dominovat a bavit ofenzivním fotbalem?
Reakce fanoušků, kteří vyprovodili hráče ze hřiště po prohře 1:2 s Lubinem pískotem, hovoří za vše.
Zatímco u ostatních předních týmů v lize je vidět trenérův rukopis, u Sparty tomu tak zatím není. Nebojím se říct, že se od květnového střetnutí s Bohemians ke dnešku nijak výrazně nezlepšila.
Od úvodního dvojzápasu s Trenčínem až po generálku sází Hapal a spol. vše na jednu kartu – individuální schopnosti jednotlivých hráčů. Vzpomínáte, jak Sparta střílela góly během jara? Tu Stanciuova standardní situace, tu Kangova střela z dálky, nebo si Plavšič došel pro faul na hraně či uvnitř vápna.
A tak tomu je i nyní. Natrénované kombinace, překvapivé akce či prvky, na které soupeř nenajde recept, prostě ve sparťanské hře vidět nejsou.
Ač se trenér Hapal snaží na tréninku hráče drilem naučit svoje schéma, které by mělo herní projev zkultivovat a posunout dál, přenést do zápasů se to zatím vůbec nedaří.
Není proto divu, že když fanoušci musí vytrpět porážku s druholigovými Budějovicemi, či nemohoucnost přejet doma průměrný tým polské ligy, že týden před startem ligy pískají na hráče a křičí chorály „Bojujte za Spartu“.
Jestliže Slavia jde do sezony nažhavená, Plzeň až na poslední zápas kosila jednoho soupeře za druhým, u sparťanů byste pohodu hledali marně. Očekávaný respekt, sebevědomí, dominance se zatím schovávají za jiným slovem – nejistota.
Hapal má následujících šest dní na to, aby s týmem něco provedl. Vstoupit totiž v takovém stavu do ostrých zápasů v lize a Evropské lize, se může rovnat katastrofě.
