Hlavní plus ligy: největší jsou nejsilnější. Zbytek si bere příklad
KOMENTÁŘ JIŘÍHO FEJGLA: Když se jede týmová cyklistická časovka, zákon je daný. Mančaft je tak dobrý, jako je jeho nejslabší článek. Ve fotbale – a při hodnocení soutěží – to neplatí. Náhled nejvíce ovlivňují ti nejlepší.
Proto je česká liga, momentálně, v topu, jak by řekli mladí. Sparta se Slavií jsou v rozpuku herním i finančním. Plzeň se za nimi sice poměrně drží (plus udělala velký výsledek v Konferenční lize), ale je prostě znát, že se postupně tolik vzývané české TOP 3 mění na TOP 2.
Proč je kladné nastavení největších podstatné? Je to vlastně jednoduché. Udávají trendy ve všem. K nim ostatní vzhlíží, i když je nemají rádi.
Vzpomeňte si na dobu, kdy dominovala Plzeň. Pod Pavlem Vrbou valila vpřed, útok byl mantra. Najednou se liga postupně začala měnit. Šlo to, rychlost na krajích, sázka na ofenzivu. Pak převzala vládu Slavia fyzicky nadupaným fotbalem. I to byla inspirace pro ostatní, vemte si takový Hradec Králové v sezonách pod Miroslavem Koubkem.
Nyní jsou hlavní inspirací obě S. Vládnou totiž s přehledem. Po plzeňském povstání – všechna čest, jak dlouho trvalo – odskakují. Důvodem je, že trefili trenéry (to u Slavie platí už od roku 2017) plus jejich ekonomické možnosti, které se postupně naučilo využívat i vedení Sparty.
Jde o to, zda je odskok mocných pro tuzemskou ligu mor, či požehnání. Rozhodně platí druhá varianta, což se potvrdilo i na podzim.
Giganti jsou motorem návštěvnosti. Slavia se dostala na průměr přes 17 tisíc na jeden zápas, Sparta přes šestnáct. Další kluby, samozřejmě, sledují, jak toho vedle úspěšných výsledků dosáhly. Proto se najednou objeví fanzony v Teplicích, Olomouci či Hradci. V klubech pochopili, že liga není jen „holý“ zápas, ale i věci kolem.
Obři jsou také příkladem v komunikaci. Priske s Trpišovským jsou mistry slova, najednou se k nim připojují další: Václav Jílek, Martin Svědík (no, někdy je nabručený, ale vysvětluje, vysvětluje), Jaroslav Veselý, Radoslav Kováč, Zdenko Frťala a další. Během podzimu ulétla jen „olomoucká dvojčata“ Radoslav Látal s Pavlem Hapalem, ale i oni svá slova korigovali, napravili.
Dalším faktorem z mnoha jsou také peníze. Když budou vládci tuzemského fotbalu v dobré kondici, projeví se to i v podhradí. Při přestupech se rozpustí finance mezi potřebné i potřebnější. Obojích je v Česku nemálo.
Ano, jde jen o příklady, ale i ty demonstrují, jak je zásadní, aby největší byli nejsilnější. Letos na podzim se do takové role pražská S napasovala.
Jde o to, zda je odskok mocných pro tuzemskou ligu mor, či požehnání. Rozhodně platí druhá varianta, což se potvrdilo i na podzim.
| # | Tým | Z | Skóre | B |
|---|---|---|---|---|
| 1 |  | 30 | 70:26 | 76 |
| 2 |  | 30 | 62:23 | 72 |
| 3 |  | 30 | 67:33 | 62 |
| 4 |  | 30 | 48:39 | 45 |
| 5 |  | 30 | 50:46 | 44 |
| 6 |  | 30 | 39:40 | 41 |
| 7 |  | 30 | 46:46 | 40 |
| 8 |  | 30 | 40:45 | 37 |
| 9 |  | 30 | 32:38 | 37 |
| 10 |  | 30 | 31:40 | 36 |
| 11 |  | 30 | 29:40 | 35 |
| 12 |  | 30 | 35:45 | 30 |
| 13 |  | 30 | 29:42 | 28 |
| 14 |  | 30 | 30:52 | 25 |
| 15 |  | 30 | 36:61 | 25 |
| 16 |  | 30 | 34:62 | 24 |
- Skupina o titul
- Play-off o umístění
- Skupina o záchranu
