Jde hlavně o ten pocit. Sám bych asi neodjel v klidu na dovolenou, kdybych se ocitl bez angažmá, chtěl pokračovat a přitom nevěděl, kam to bude. Petr Ton si však může plnými doušky užívat léčebných procedur v jihočeské Třeboni. Kontrakt s brněnskou Kometou má teprve podepsat. Nicméně to, že nejlepší střelec a nejužitečnější hráč minulé sezony se uchýlí právě do týmu posledního vicemistra je stejně jisté, jako fakt, že se na Masarykově okruhu pojede motocyklová Grand Prix.
Pořád to připomíná nějaké absurdní divadlo. Spousta fanoušků si po tolika letech nedovede představit Spartu bez Tona, zejména kovaných sparťanů, jimž snad ještě větší šok přivodila jeho proměna na Kometona. Nechápou a jsou zděšení stejně, jako kdyby v pražských lokálech a restauracích najednou začali čepovat Starobrno. Dnešní svět je však takových úkazů plný. Co se zdálo neuvěřitelné, se často mění ve skutečnost.
Za Tonovým přesunem pod hrad Špilberk nehledejte stopy vzdoru nebo snad dokonce akt pomsty za to, že mu ve Spartě ukázali dveře. Na výběr měl víc možností, hlavně zpočátku přemýšlel o zahraničí. České kluby buď nenabízely tolik, nebo je tlačil čas a daly přednost jiným. Ve finále z toho u Tona vyšlo nejlíp Brno. Od Kladna, kde žije, to tam nemá tak blízko jako do Plzně nebo Liberce, ale Kometa zavětřila hned po ohlášení jeho rozvodu se Spartou a od prvního okamžiku jevila o Tona eminentní zájem. A on sám nakonec už déle váhat nechtěl.
Jeho přesun nevyvolá v moravské metropoli takový údiv jako loňský příchod nenáviděného Jana Hanzlíka, který byl do té doby nepřítelem číslo jedna. Taky nehrozí, že by po příchodu nekonfliktní sparťanské ikony začali příznivci rivalů houfně zakládat družební spolky za věčný mír. Ovšem klidná síla v podání Petra Tona může vzájemnou nevraživost otupit. V Praze ho dál budou považovat tak trochu za svého a v Brně si ho zajisté taky oblíbí. Už za to, že zamířil ze Sparty zrovna sem. Do Komety přichází super střelec a podle toho bude hýčkán - jak připomněl jeden fanoušek v internetové diskusi – ať je „od kutkoliv“.
V uvolněnější a domácké atmosféře může Petr Ton pookřát a třeba i nabrat novou chuť. Může se tam cítit líp než pod bičem, který kolem něj po jedenáct let, rok co rok svištěl ve Spartě. Tohle v Brně odpadne. Nikdo na něm nebude požadovat, aby se zhostil role lídra. Vlastně se to od něj ani nečeká, na to mají v kabině Komety jinačí borce.
Takové postavení ani není Tonova parketa. Ve Spartě zpravidla zářil nejvíc ve chvílích, kdy do sebe všechno zapadalo, jak má, a šlapalo celé mužstvo. V dobách nepohody se Ton začínal vytrácet. Nebyl tím, kdo by zavelel k obratu, neúspěch ho spíš ještě víc srážel.
Extraliga o svůj klenot nepřijde. Ve čtyřiceti letech Petr Ton asi těžko zopakuje svoji životní sezonu, i když stát se to samozřejmě může. Rozhodně není vyšisované zboží, musí to však potvrdit a s tím taky do Brna odchází.
I tam od něj čekají především góly. Aby splňoval, co má, k tomu bude potřebovat spoluhráče, kteří na něj budou pracovat, nabíječe, s nímž si vyhoví. Takového, jako kdysi Jan Marek nebo naposledy Jaroslav Hlinka. Petr Ton na trh svoje jméno a pověst. V novém prostředí to může mít těžší než ve Spartě, kde ho dokonale znali. Pokud mu v Brně nepřijdou na kloub, může shořet, jak…kometa.
Témata:
extraliga, přestup, blog, ton, Pavel Bárta, Brno, Petr Ton, Kometa Brno, Sparta Praha, sport, sparta, hokej, Hokej na Heureka.cz
Související články
