Tak tohle byla jízda. Fotbalisté Sparty poprvé pod vedením ambiciózního trenéra Davida Holoubka spláchli slavného soupeře. Sluší se dodat, že Inter Milán neobyčejně lehkovážný, ospalý a špatný v kombinaci. Ale to nesnižuje výkon a nadšení, které domácí ukázali.
Holoubek provedl v sestavě na utkání s Interem několik změn. I kvůli zraněním poskládal mladou zálohu, před kterou vysunul Bořka Dočkala. Skvělým tahem pak bylo posunutí Václava Kadlece na hrot, kde se navrátilec z Dánska cítí nejlépe. Odměnil se dvěma góly.
Kromě Kadlece se ale nedá říct, že by Sparta proti Interu zaujala převážně individuálními výkony. Byla to právě týmová hra, která upoutala. Bojovnost hráčů, totální nasazení, sebeobětování. Tady tvrdý souboj, tam skluz. To byla „Holoubkova“ Sparta. A navrch k tomu odvážné kombinace, často dokonce efektivní patičky.
Bylo by naivní si myslet, že všechny problémy Letenských jsou najednou pryč. Ale v porovnání s předchozími zápasy Sparty pod Zdeňkem Ščasným bilo rozdílné nasazení a chuť hráčů do očí. To ostatně mnohokrát ocenili nadšení fanoušci.
Dokonce i obrana, která v minulých zápasech vyloženě hořela, působila proti Interu celkem pevně. Také to bylo zapříčiněno především týmovým výkonem a tím, že záložníci prostě nenechávali své parťáky při defenzivní práci na holičkách. Když si to situace vyžadovala, zabrala dozadu i ofenzivní dvojka Dočkal, Kadlec.
Sparta si tak mohla po zápase s Interem říct, že výhra 3:1 byla zasloužená. Kdo by to po derby čekal, že? A trenér Holoubek si zase mohl gratulovat, že mu vyšel jeho základní plán. „Chceme Spartu probudit,“ vzkázal mladý kouč před zápasem. Povedlo se. Teď jenom zase neusnout.