Přijít, hodit, odejít. Jasný plán má oštěpařka Barbora Špotáková pro kvalifikaci na mistrovství světa, která proběhne dnes v noci. „Chci postoupit na první pokus. Rozhodně. Kdyby byl druhý, budu hodně naštvaná,“ říká favoritka na medaili.
V bytě v atletické vesnici ji navštívil přítel Lukáš, který ji tradičně na velké akce doprovází. S ním tráví v Tegu většinu času. Dvakrát vyrazila do města, ale jinak se oštěpařka Barbora Špotáková za zábavou nehnala. Zabíjela čas cestami na trénink k rozcvičovacímu stadionu, aby si vyzkoušela stejný povrch jako na hlavním jevišti. A na internetu sledovala na závody. „Televize je tady na pytel, nic nedávají,“ říkala.
Atleti přitom často ostatní nesledují, aby se sami „nevyzávodili“. Vám to nevadí?
„Asi jak už jsem starší, tolik to se mnou necvičí. Třeba před startem stovky vždycky trochu nervózní jsem, ale že bych to nějak prožívala, to ne. I když tentokrát to bylo horší. Už se těším na svoje závody, začíná to tady být dlouhé. Jsem na tom dobře, jsem zdravá. Měla jsem trošku kašel a rýmu z klimatizace, dva dny mě bolelo v krku jako blázen, ale to už mě pouští.“
Máte za sebou poslední trénink, středa je pro vás dnem volna. Jak berete kvalifikaci?
„Jako splnění úkolu s tím co nejmíň si ublížit. Budu strašně šetřit síly, protože druhý den je finále, což je docela náročné pro achilovky a celé tělo. Ale třeba to nakonec pro mě bude dobré.“
Budete achilovkám věnovat speciální péči?
„To hlavně až po kvalifikaci. Rozhodla jsem se, že na finále to promažu hřejivkou. Po kvaldě by to nebylo úplně dobrý, moc se potom nedá spát, pálí to až do rána.“
Co obnáší poslední tonizační trénink, který jste měla v úterý?
„Pět základních cviků, které děláme, akorát s menší váhou. Poloviční počet opakování a maximálně sedmdesát procent váhy. Jen si to zkusit, aby si tělo obnovilo, že něco dělá, ale nezadusilo ho to. Jsou to trhy, výrazy, podřepy. Trénovali jsme tu malinko, jen abychom neztratili svalový tonus.“
„Jo, jo. I takovou kouličkou, mám ji místo oštěpu a šlo to docela dobře. Ale lítá to tady všem z naší skupiny, vzdálenosti nejsou špatné. Ale něco jiného je travnatý stadionek a pak hlavní stadion.“
Takže vaši parťáci Petr Frydrych, Vítězslav Veselý, Jakub Vadlejch a Jarmila Klimešová před velkým čtvrtkem, kdy vás všechny čeká kvalifikace, jsou na tom taky dobře?
„Taky. Doufám, že čtvrtek bude jednoznačně pozitivním dnem. Samé první pokusy a šup šup.“
Váš trenér Jan Železný má na šampionátu poprvé všechny svěřence. Jak to prožívá?
„Určitě je spokojený s tím, jak jsme na tom všichni fyzicky. No všichni.. Možná by si představoval, že Frýďa na tom bude líp, ale forma rozhodně dozrává. Jeho tréninkový systém vychází. Mělo svůj význam, že to na začátku nebylo pravé ořechové u nikoho, byli jsme takoví unavenější. Teď by se celá skupina mohla naopak předvést v dobrém světle. Doufám v to.“
Vypíšete mezi sebou sázky?
„Možná nějaké přijdou. Píšeme třeba tajně své výkony. To pak je vždycky úplně jinak. To je velmi zajímavé. Záleží na tom, jakou má člověk povahu. Já tam prostě mívám víc. Vždycky věřím, že hodím daleko. I když se necítím dobře. A pak jsou lidi, kteří si naopak nevěří.“
Takže u vás to pro finále bude výkon začínající sedmičkou?
„Zatím jsem nic nepsala. Ale napíšu, nebojte.“