1. září 2011 • 07:47

Špotáková: Na finále v sobě musím probudit hladovou tygřici

Autor: Barbora Žehanová
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
SESTŘIH: West Ham - Liverpool 2:2. Další ztráta „Reds“, hráli oba Češi
SESTŘIH: Toronto - Boston 1:3. Pastrňák gólem uklidnil Bruins, Maple Leafs na pokraji vyřazení
VŠECHNA VIDEA ZDE

ROZHOVOR PŘÍMO Z KOREJE - Hledala stín, hlavu schovávala pod namočený ručník. Oštěpařka Barbora Špotáková odcházela z kvalifikace mistrovství světa se splněným cílem, ale vysosaná vedrem a sluncem a s nikterak báječným pocitem.



„Od začátku jsem věděla, že technika je špatná. Ale zase je optimismus do zítřka, že to může být jedině lepší. Horší už to tedy být nemůže,“ říkala po prvním hodu na 63,40 metru, čtvrtém nejlepším ze všech, který bohatě stačil.

Ovšem chtěla jste přijít, hodit a odejít. To vyšlo, cíl splněn?
„To ano, ale technika moc dobrá nebyla. Hlavně, že jsem tady, hodila jsem to prvním pokusem, s tím spokojená jsem, ale zítra musí přijít úplně jiná Bára Špotáková. Tímhle stylem bych o medaile bojovat nemohla.“

Jiná Bára Špotáková jen v technice nebo i v něčem jiném?
„Celkově. Ráno jsem si připadala, jako kdybych šla do krámu pro housky. Bylo to úplně hrozné, musím se nabudit. Ale zase se člověk nevyčerpal fyzicky. Nervozita nebyla žádná, úplná nula. Nula. Jako v Brně (na mistrovství republiky). Tam jsem byla víc nervózní. Úplně hrozný. Ale to fakt dělá spíš to vedro, hrozně mě zatlumilo. Musím přijít jako tygřice, ne chcíplá liška.“

Finále vás čeká v pátek večer místního času, v Česku odpoledne. To už vedro nebývá takové. A samo o sobě vás asi „nakopne“, ne?
„Doufám. Horší to být nemůže. Když nebude pražit sluníčko, síly posbírám víc, než takhle, kdy jsem se snažila pořád o nějakou kapku stínu. Letos jsem neměla závod v takovém vedru, vůbec mi to nedělá dobře. Jednou bylo takovéhle horko v Madridu a já jsem tam nebyla vůbec schopná fungovat, člověk je úplně marnej. Dneska jsem si připadala stejně nebýt toho, že jsem na ploše na deset minut zalezla naproti do stínu a trochu jsem se vzpamatovala. Tohle je na mě moc a podle toho to vypadalo.“

Jak jste viděla svůj kvalifikační hod?
„Tréninkový, hnusný, ale bylo to 63,40. Přišlo mi, že jsem tam nějak zakopla, proto jsem se usmívala, protože jsem tam málem spadla po hlavě. Ale aspoň jsem ho trefila. S nulovou nervozitou. Adrenalin ve mně dřímá na zítřek.“

Váš trenér Jan Železný říkal, že jste odhazovala natěsno před čárou a proto hod nebyl tak povedený.
„To je taky možné. Říkala jsem si, že to jen tak nějak pojistím. Vůbec jsem to nerozběhla. Zítra se bude divit, slibuju.“

Sledovala jste ostatní soupeřky?
„Žádnou jsem neviděla. Řekla jsem si, že závodím až v pátek, že na ně nebudu koukat. Dneska jsem nešla závodit, to až v pátek.“

Němka Christina Obergföllová hodila prvním pokusem se sebevědomým výrazem 68,76 metru.
„Je to dobrý výkon, ale v pátek může být úplně jinak.“

Zato Rusku Marii Abakumovovou trápí problémy s pravou nohou. Nejprve přešlápla, pak odhodila daleko před čárou na 62,49, což s přehledem stačilo.
„To jediné jsem zahlédla, že popajdávala. Vypadá, že ji něco bolí. Ale je jedno, jak budou házet ostatní. Já musím hodit daleko, abych mohla na nějaké medaile myslet.“

Oštěpařské legendy Špotáková a Železný pro focení kalendáře Dukly pro rok 2012
Oštěpařské legendy Špotáková a Železný pro focení kalendáře Dukly pro rok 2012

Jak vám sednul stadion?
„Sektor na oštěp je velice dobrý, je vždycky hrozně pěkné, když čáry vypadají blízko. A tady vypadají strašně blízko. Akorát fouká malinko protivítr, vždycky se to trochu otočí. Hlavně, aby nebylo vedro.“

Jak teď budete v sobě probouzet onu tygřici, o které jste mluvila?
„To bych taky ráda věděla. Maso si asi nedám, spíš to vidím na vyhladovění. Hladová tygřice umí bojovat.“

Jaký máte plán na čas zbývající do finále?
„Teď jdu hned tady do ledu, to je první věc, potom možná spíš odpočívat, ráno se jít protáhnout a proklusnout do stínu. A pak klasické čekání. A asi se vyhladovím na zítra.“

Takže si nedáte své oblíbené předzávodní těstoviny bez výrazné chuti?
„Budou asi tak čtyři vrtulky.“

Jak jsou na tom vaše achillovky?
„Není to zase nic tak úplně skvělého, ale naštěstí některé prášky na to zabírají, ve finále se na to zapomene. Důležitější je, abych se cítila celkově lépe, pak už na to zapomenu. Tohle je vedlejší věc.“

Ve finále bude vedle vás poprvé na mistrovství světa také Jarmila Klimešová, jež postoupila ze 12. místa za 59,65 metru.
„Má docela kliku. Zase se to jednou obrátilo na naši stranu. Bylo by dobré, aby ve finále byli i všichni kluci, to bych chtěla.“

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud