Ferančíková: Tohle je krásný konec!
Dojemný příběh hokejového válečníka Raymonda Bourqua, který se až na sklonku kariéry dočkal Stanley Cupu, má svoje pokračování v českém basketbalu.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Michalela Ferančíková (31) prahla se svým týmem USK Praha pět roků po mistrovském titulu, jenže marně. Až letos, kdy ohlásila konec kariéry, ho získala. Ve strhujícím finále proti Brnu dala poslední koš pátého zápasu a po výhře 78:71 zvedla pohár nad hlavu.
„Krásnější ten konec být nemohl. Je to dovršení toho, v co jsem dlouho doufala a nakonec to přišlo,“ radovala se Ferančíková (za svobodna Pavlíčková) včera, uprostřed mistrovských oslav.
Je radost o to silnější, že celý klub prahnul dlouhá léta po zahození nálepky věčně poraženého?
„Určitě je to dané tím, že třináct let Brno nikdo neporazil. Tohle je hodně velká věc. Každý rok jsme si říkaly, že letos už to přijde, ale byly to jen záblesky. Před dvěma lety jsme vyhrály jednou, letos v sezoně dvakrát. To už jsme tušily, že by to mohlo vyjít.“
Věřila jste pořád, že se vám tento sen ještě splní?
„Když jsme v sobotu v pátém finále prohrávaly na konci třetí čtvrtiny o deset bodů, tak jsem už byla dost skeptická. Ale stáhly jsme to, bojovaly jsme a přehouplo se to na naši stranu. Touha v družstvu byla velká.“
Jak jste si užila slavení v Brně, na palubovce soupeře?
„Tradovalo se, že se tam hrozně blbě vyhrává, ale my jsme to dokázaly ve finále dvakrát. Což bylo parádní. Samozřejmě oslavy by byly jiné, kdyby se to stalo v Praze, ale to se nedá nic dělat, i tak jsme si to užily všechny a slavit jsme stihly v Praze poctivě.“ (úsměv)
Kde skončila síťka, kterou z brněnského koše jako skalp ustřihla Evanthia Maltsiová?
„Evina by ji měla mít pořád. Doufám, že ji má, protože mi kousek slíbila. Dám si ho k medaili, tak jako mám kousek síťky u zlaté medaile z mistrovství Evropy. To je krásná památka.“
Může tenhle úspěch změnit vaše rozhodnutí s basketbalem skončit?
„Právě že naopak! Je to krásná tečka, krásný konec. Pět roků jsem po titulu toužila, dosáhla jsem ho a je nejlepší čas odejít.“
Ani kdyby vám to v USK vykreslili tak, že jste kapitánkou týmu a hlavní osobností, kolem které se vybuduje mistrovská dynastie?
„Zní to pěkně, ale ne. Tohle rozhodnutí je definitivní. Nějakou dobu jsem o něm přemýšlela, i s manželem jsme se domlouvali. Už tenhle rok byl extra, chtěla jsem totiž končit už vloni. Určitě se to nezmění.“
Kdo teď vaši roli může převzít?
„Řekla bych, že Markéta Bednářová. Je v klubu deset let, zná všechny, celé družstvo. Nevím, jak moc se bude sestava měnit, ale základní sestava zůstane a Češky taky. Markéta je zná, takže to převezme dobře.“
A ta případná mistrovská éra USK?
„Netroufám si říct. Příští rok budou ve finále určitě zase Brno a USK, protože to je o finanční stránce a ta se nezmění. Ale bude to zase začínat od nuly. Všechno se uvidí.“
Vy budete v basketbalu fungovat, třeba u mládeže nebo ve štábu USK?
„Nějakou dobu určitě ne. Dám si odpočinek a časem se třeba uvidí.“
