Chorvatsko táhne génius s vizáží piráta
Klidně by si mohl zahrát v některém dílu Pirátů z Karibiku. Anebo zaskočit za detektiva Nicka Slaughtera v seriálu Vražedné pobřeží. Je mu opravdu podobný. Ivano Balič a slavný herec? Proč ne.
Potetovaný dlouhovlasý démon ale zatím okouzluje pouze na házenkářských palubovkách. Přivede své milované Chorvatsko na domácí půdě ze semifinále ke zlatu na mistrovství světa?
Na šampionátu, který pobláznil celou zemi, bojuje jeho hlavní tvář s bolestí zad. Někdy ukrutnou. „Kdykoliv jindy bych to zabalil, teď nemůžu. Za Chorvatsko hraju vždycky do posledního dechu a z celého srdce. Když jsem na hřišti, na bolest zapomínám,“ líčí emotivně rodák ze Splitu, který je v 28 letech házenkářskou legendou. Přezdívá se mu „maestro“, „génius“, házenkářský „Maradona“.
Balič je symbolem házené, magnetem pro fanoušky – a hlavně fanynky. Pro házenou má geniální nadání. Přitom na hřišti vypadá až neskutečně znuděně, jako by jej zápas absolutně nebavil. A je jedno, zda přátelský zápas, nebo finále olympiády.
„Vůbec neběhá, jen chodí,“ píše se i v jeho profilu na stránkách evropské házenkářské federace. Pravda, tenhle charismatický chlapík je unikát. Házenou hraje spíš jako basketbal, se kterým v dětství na popud otce-trenéra ve Splitu začínal. A prý kdyby u něho zůstal, dotáhl by to do NBA, tak dobře ho hrál.
Ani s útěkem k házené ale Balič, jenž v létě šokoval přestupem ze španělského Portlandu San Antonio do Croatie Záhřeb, neprohloupil. Už léta je označován za jednoho z nejlepších hráčů všech dob. V jeho podání vypadá drsný chlapský sport jako jemné umění pro citlivé duše.
Když Baličův tým rozjíždí útok, jeho šéf pomalu vstane ze střídačky (do obrany moc často nechodí). Spoluhráči mu na půlce odevzdají míč a sprintem se hrnou před soupeřovu bránu. Balič jde pomalou klátivou chůzí za nimi.
Balon si nejdřív v ruce dlouze potěžká, párkrát si s ním zadribluje. Mezitím si upraví neposedné vlasy za uši. A během toho všeho promýšlí, jakou kulišárnu na protivníka vymyslí. Prostě jako basketbalový rozehrávač.
V momentě, kdy defenzivu takřka uspí, vytáhne některý ze svých triků. Čeští reprezentanti nezapomněli, jak jim na mistrovství světa v Německu 2006 nastřílel klíčové góly takřka „vyhynulým“ podstřelem a rozhodl utkání.
Jindy zase nečekaně proskočí na brankoviště, bleskovou přihrávkou uvolní krajní spojku, či pošle míč odrazem o zem na pivota. Vypadá to tak jednoduše… A krásně. „Ivano má talent snad na všechny sporty,“ obdivuje jeho reprezentační i klubový parťák Mirza Džomba.
S rozhodčími však dvojnásobný nejlepší házenkář světa (2003, 2006) nevychází. „Pořád brblá, hecuje, někdy je lišácky skoro až uráží,“ říká reprezentant Filip Jícha.
Olympijský vítěz z Atén se loni v srpnu po čtyřech letech rozloučil se španělskou Pamplonou, kde působil v týmu Portland San Antonio. Do Chorvatska se milovník amerických sportů a věrný fanda basketbalistů Bostonu Celtics vrátil kvůli synovi.
„Kluk se ptá, kde je táta. A já hraju házenou hrozně daleko od něj,“ vysvětloval odchod do Záhřebu. „Ta situace mě deptala. On je v tuhle chvíli mou prioritou,“ dodal. V těchto dnech však Balič oddaně táhne Chorvatsko za vysněným titulem.
