Druhá generace populárního Volkswagenu Tiguan je na trhu od roku 2016. Je podstatně zamračenější a také pěkně hranatá, ale i přesto vypadá fešně. Hlavně, když si ji vybavíte sportovním R-Line outfitem, který v mém případě skvěle podpořil dvěma turby přeplňovaný naftový čtyřválec o výkonu 240 koní.
Je to sotva pár měsíců, co jsem měl možnost vyzkoušet si nový Touareg, který byl naprosto excelentní. Jeho mladší bratr je o 40 centimetrů kratší a 10 centimetrů užší. Volkswagen z něj přesto udělal sympatické prostorné SUV, které se do městských ulic díky svým rozměrům velmi dobře hodí.
Tiguan je jinak hlavně účelný vůz, pro mě takový klasicky německý, a to myšleno v tom nejlepším slova smyslu. Detaily uvnitř majitele nijak výrazně nenadchnou, ale to nevadí. Jde o to, že jsou kvalitní, precizně zpracované a funkční. Z toho auta na vás dýchne především spolehlivost a pohoda.
Prostoru uvnitř je dostatek, Tiguan se rozhodně jako mnohé konkurenční modely neschovává za mohutnou skořápku, aniž by pak nabízel tolik místa, kolik opticky slibuje. Do vozu se dobře nastupuje, jak řidiči, tak zbytku osazenstva na zadních sedadlech. Ta jsou navíc posuvná, takže mohou vylepšit prostor pro nohy, nebo naopak zvětšit zavazadlový prostor. Celkem 615 litrů je základ, ale když bude třeba, nabídne Tiguan přes 1600 litrů.
Co se týká pohledu řidiče nechybí dva přehledné displeje. Jeden hned za volantem (Active Info Display je přehledný a zbytečně neruší) a druhý na středovém panelu. Ten byl dotykový, ale s již tradičními tlačítky po stranách. To pro ty jedince, které znervózňují otisky prstů.
To hlavní na voze ale číhalo venku. R-Line nechává auto stále německy decentním, přesto výrazným. Širší blatníky, rozšířené prahy, jiné nárazníky nebo malý zadní spoiler. To vše ještě rozjasnila devatenáctipalcová černá kola Sebring.
Nejvíc jsem se ale samozřejmě těšil na to, co nabídne jízda. Jde přece jen o to nejlepší, co může Tiguan nabídnout. Svoje ostré parametry ale schovává za skořápku rodinného stroje. Na první sešlápnutí plynu by majitel vozu ani neřekl, jakou sílu má pod pedálem k dispozici.
Ve voze je totiž abnormální ticho a klid. Jen pohled na tachometr upozorňuje, co se vlastně okolo vás děje.
Asi málokterý řidič si čas od času nešlápne s chutí na plyn a neužije si akceleraci a rychlost. A jaká je? Zprvu jsem si říkal, že by mohla být vyšší. A zrychlení brutálnější. Však 240 koňských sil už něco znamená a 1720 kilogramů zase tak moc není.
Jenže když jsem se na obojí začal soustředit, zjistil jsem, že Tiguan mi obojí dává. Stovku zvládne za 7,2 vteřiny a rychlost putuje až přes 220 km/h. Jenže Volkswagen to výborně kamufluje a tohle všechno dělá v naprosté tichosti. Pomáhá tomu také adaptivní podvozek, a to, že od kol nepronikají do interiéru žádné rány a nepříjemné zvuky.
Výrobce spíš prostě chtěl dát najevo, že nestaví žádný závoďák, ale rodinný stroj, který je při chuti. Kdo má zájem si s ním trochu pohrát, může využít pádla pod volantem, což se vyplatí. Motor totiž zabírá velmi dobře už během nízkých otáček, a zbytek je na vás. Tím je myšlena hlavně spotřeba. Během testu se pohybovala okolo 8 litrů na 100 kilometrů.
Tiguan se umí pobít také s terénem, samozřejmě ten testovaný byl uzpůsoben hlavně na asfalt. Vyjet mimo se dá taky (disponuje režimy pro nezpevněný povrch, či sníh), ale riskovat proražení obrovských kol jsem nechtěl, tady zvítězila opatrnost.
Takže co závěrem? Základní Tiguan se dá pořídit okolo 600 tisíc korun, ale to je téměř jiný vůz, než byl ten můj. Vytáhněte z kapsy 1,6 milionu korun a máte to nejlepší, co vám je schopen nabídnout. A nebudete litovat.
Volkswagen Tiguan Highline 2,0 TDI |
| Motor: přeplňovaný naftový čtyřválec Objem: 1968 ccm3 Výkon: 176 kW 0-100 km/h: 7,2 s Max. rychlost: 228 km/h Spotřeba: 7,2 l/100 km Základní cena: 1 200 900 Kč |
